Bohumila Grögerová

Bohumila Grögerová Zdroj: Věra Koubová

Spisovatelka v 60. letech 20. století
B. G. s dcerami Bohumilou Límovou a Michaelou Jacobsenovou. Obě jsou překladatelky.
Báseň z knihy JOB-BOJ (vyd. 1968)
Báseň z knihy JOB-BOJ (vyd. 1968)
4
Fotogalerie

Neprávem opomíjená Bohumila Grögerová sdílela kancelář s katem, pak se zapsala do dějin literatury

Přestože je Bohumila Grögerová (7. srpna 1921 – 21. srpna 2014) pro českou literaturu zásadní osobností, dlouho zůstávala neprávem opomíjená. Napravit se to snaží výstava Setiny, kterou můžete vidět do konce října v pražském letohrádku Hvězda. Proč Setiny? Protože od narození této významné překladatelky a spisovatelky uplynulo sto let.

Konkrétně se tak stalo 7. srpna 1921 v domě U tří zlatých korunek v Praze na Malostranském náměstí. Otcem novorozené dcerky byl důstojník československé armády Bohumil Taufer. Po něm podědila křestní jméno, k srdci jí ovšem nepřirostlo. Bohumila jí znělo posměšně jako hubo milá. Pro přátele, jichž měla bezpočet, to byla vždy Bohunka.

Bohumil Taufer prošel legiemi v Rusku a po válce ho povýšili na generála justiční služby. Na jeho uniformě se blyštil Řád svatého Stanislava s meči a mašlí, Válečný kříž 1918 a medaile Vítězství. Paradoxně ho v říjnu 1938 na ulici srazilo právě vojenské auto. Následkům zranění podlehl o dva a půl roku později, což ho s největší pravděpodobností zachránilo před mnohem tragičtějším koncem. Na podzim 1941 zorganizovali Němci v armádě čistku a pozatýkali členy odboje. Dokonce šli tak daleko, že nevěřili úmrtnímu listu a komando esesáků bajonety probodalo šatstvo ve skříni, jestli tam není generál Taufer někde schovaný.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!