Přestože bývalého jihoafrického prezidenta Frederika de Klerka (18. 3. 1936 Johannesburg–11. 11. 2021 Fresnaye, Kapské Město) provázely i některé velké kontroverze, byl jedním z nejvýznamnějších politiků světa ve 20. století.
Frederika Willema de Klerka, jenž minulý týden v 85 letech podlehl rakovině, světová média často titulovala jako jihoafrického Gorbačova. To byla nálepka, jež sice stála na některých paralelách obou politických současníků, ale dosud poslednímu bělošskému prezidentovi Jihoafrické republiky se zákonitě nemohla líbit. Celoživotně přesvědčený konzervativec Frederik de Klerk, který byl zároveň silně věřícím kalvinistickým protestantem, totiž logicky vyznával výrazný antikomunismus. I on stál ve své zemi na počátku přechodu k demokracii, ale došel k ní oproti poslednímu sovětskému prezidentovi politicky z úplně opačné strany.
V zemi apartheidu
Až do jeho nejslavnější řeči z února 1990 patřil de Klerk, rodák z Johannesburgu, k pilířům apartheidu v Jižní Africe. Tento politický systém vycházel z přesvědčení, že běloši a černoši jsou natolik odlišnými rasami, že je jim třeba vládnout odděleně. Rasová segregace, tedy oddělení, ovšem v praxi vypadala tak, že o všem rozhodovala bělošská menšina a černošské obyvatelstvo bylo až občany třetí kategorie, protože samostatnou a také znevýhodněnou část společnosti tvořili ještě míšenci společně s početnou indickou menšinou.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
