Tomáš Moravec (48), narozený v Moravské Třebové, ženatý. Ve volném čase, jehož díky čtyřem dětem mnoho není, se věnuje sportu a hře na kytaru. Je sběratelem a kuřákem dýmek.

Tomáš Moravec (48), narozený v Moravské Třebové, ženatý. Ve volném čase, jehož díky čtyřem dětem mnoho není, se věnuje sportu a hře na kytaru. Je sběratelem a kuřákem dýmek. Zdroj: Tino Kratochvíl

Strojírenští giganti opět v Brně. Mezinárodní strojírenský veletrh zahájí svůj 63. ročník

Už potřiašedesáté se do Brna na Mezinárodní strojírenský veletrh sjedou firmy i odborníci z celého světa. Během prvního říjnového týdne se brány otevřou i pro návštěvníky, kterých se očekává kolem 50 tisíc. Poprvé ve své pozici nad veletrhem bude bdít i generální ředitel BVV Tomáš Moravec.

V posledních letech jste v BVV zastával různé manažerské funkce a na sklonku roku 2021 jste se stal jejím generálním ředitelem. Do firmy jste ale nastoupil hned po vysoké škole, tedy před více než 20 lety. Je pak asi těžké nemít k firmě citový, možná až rodinný vztah?

To ano – je to druhé místo na světě, kde jsem doposud strávil nejvíce času. Na BVV jsem se poprvé objevil jako brigádník při studiu na vysoké škole, nejdříve jako ostraha a poté jako informátor ELIS. Na vstup do řad zaměstnanců společnosti jsem si po ukončení studia na vysoké škole musel rok počkat, ale vytrval jsem. BVV je moje srdcovka.

Jedním z vašich proklamovaných cílů je přinést do tohoto slavného funkcionalistického areálu z dob první republiky nová témata, oslovit mladší cílové skupiny a efektivněji využívat výstaviště. Co tedy konkrétně chystáte?

Historický veletržní areál BVV je svou rozlohou opravdu velkorysý. Značnou část rozlohy zabírají venkovní plochy, které byly vy­užívány především pro live prezentaci exponátů při příležitostech ­stavebního, strojírenského i zemědělského veletrhu. Musím říct, že takovou venkovní výstavní plochou disponuje ve světě jen minimum výstavišť. Nicméně zájem o využití venkovních expozic neustále klesá, a proto chceme celou plochu areálu optimalizovat – máme připravený koncept dvou zón a část chceme dát k dispozici veřejnosti. Zaměříme se také na maximalizaci využití veletržních hal v moderní části výstaviště. Vystavovatelé i návštěvníci určitě ocení menší, ale moderněji vybavené prostory. Více bude jasné, až získáme nutné prostředky pro tuto investici. Máme také velký dluh vůči technickému zázemí v areálu, které je bohužel zastaralé a neodpovídá současným požadavkům na logistiku. V posledních dekádách přibyly v areálu dvě nové výstavní haly, ale doposud nemáme například centralizovaný skladový prostor adekvátního rozsahu i vybavení.

V této chvíli je už 63. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu na spadnutí. Jaké budou letos novinky?

Veletrh je nyní ve finální fázi přípravy; ladí se pozvánky, doprovodný program i oficiality zahajovacího dne. Novinkou je zkrácení průběhu na čtyři dny, zahajovacím dnem bude úterý 4. října. Záměrem časového zkrácení je snaha o zvýšení efektivity účasti na veletrhu pro vystavovatele i možnost úspor spojených s provozem. Čeká nás špičkový doprovodný program složený z odborných konferencí, seminářů a workshopů na aktuální technická, obchodní a ekonomická témata. K tomu také program projektu Digitální továrna 2.0 nebo 3D tisk. Myslím, že je opět na co se těšit.

Jaký byl o účast na veletrhu letos ze strany klientů zájem?

Letošní ročník je při srovnání s rokem 2021 o 20 procent větší; otevíráme další tři haly a celkový počet vystavovatelů, včetně zastoupených, přesahuje 1200. K tomu očekáváme více než 50 tisíc návštěvníků. Loňský ročník se z důvodu covidových opatření a nejistoty konal mimořádně v listopadu, což společně s výrazným omezením přeshraničního cestování omezilo mezinárodní účast i návštěvnost.

Hlavními tématy letošního ročníku bude digitalizace průmyslu a pozornost bude věnována také energetické udržitelnosti. Můžete být konkrétnější?

Energetická udržitelnost průmyslu bude nepochybně klíčovým tématem nejen veletrhu, ale i sněmu Svazu průmyslu a dopravy České republiky, který je již tradičně součástí zahajovacího dne veletrhu. V doprovodném programu, zaměřeném na aktuální oborová témata, je hned několik konferencí, jež se týkají těchto aktuálních myšlenek. Celkově bude téma průmys­lové efektivity viditelné napříč jednotlivými obory veletrhu. Dobře zastoupen bude i klíčový obor veletrhu, kterým je obrábění a tváření – letos bude navíc zvýrazněn prostřednictvím souběžně konaného veletrhu IMT. Úspěch u návštěvníků každoročně zaznamenává i obor 3D tisku, který se vrací do pavilónu A1. Zajímavý program i exponáty nabídne také Česká národní expozice, věnující se zejména našemu současnému předsednictví v Radě Evropské unie. Novinkou v letošním roce je spuštění platformy MSV Digital, jež umožní prezentaci firem v interaktivním virtuálním prostředí. Mezi další zvýrazněná témata patří cirkulární ekonomika – nakládání s materiálními zdroji. Jde o trend, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje, a adaptace průmyslu a obchodu se bude ubírat právě tímto směrem.

Na co se zaměřuje projekt Digitální továrna 2.0?

Především na představení digitální transformace průmyslových podniků při nasazení umělé inteligence. Cílem jsou chytrá autonomní řešení při zvýšené efektivitě výroby v řádu až 30 procent. Součástí je programově velmi atraktivní Digitální stage, kde vystavovatelé prezentují již realizovaná vlastní řešení. Projekt Digitální továrna 2.0 také doplňuje již 3. ročník mezinárodní konference.

Na koho nebo na co se vy osobně nejvíc těšíte?

Mnoho firem, jež se neúčastnily ročníku 2020, se letos na veletrh vrací. To znamená, že silné jádro společností, které veletrh doposud nikdy nevynechaly, bude opět přítomno. Jsem rád, že i vystavovatelé, kteří účast z nějakého důvodu zrušili, se ozývají a vracejí se třeba i v podobě menší typizované účasti. Těším se na zastoupení partnera veletrhu – francouzského regionu Auvergne-Rhône-Alpes, který byl již na předchozím ročníku důstojně zastoupen. Letos však v roli partnera veletrhu přichází v rozšířené sestavě i plné politické reprezentaci regionu, který je průmyslovým srdcem Francie a je velikostí i populací srovnatelný s Českou republikou.

Je vůbec dnešní on-line doba veletrhům ještě nakloněna?

On-line podoba veletrhů pomohla překlenout covidové období, ale dnes se všichni opět rádi fyzicky potkávají. Digitalizace samozřejmě svou stopu na vele­trzích zanechala a i Veletrhy Brno mají pro letošní ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu připravený pilotní projekt msvdigital.cz s prostorem pro digitální rozšíření možností prezentace vystavovatelů.

Jaká je podle vás budoucnost veletržního byznysu? Co se dá v blízké době očekávat?

Předpokládám, že se veletržní byznys přizpůsobí potřebám doby a že dojde k zefektivnění účasti vystavovatelů, tedy zkrátí se doba konání veletrhů, zmenší se výstavní plochy, prezentovány budou jen opravdové novinky. Myslím si a doufám, že každý veletrh bude i do budoucna platformou setkávání lidí, kteří mají co představit a nabídnout. A to je podstata lidství, takže se o existenci našeho byznysu neobávám.