Národní hřebčín Kladruby

Jako každý pátek odpoledne se obrovské nádvoří vláčí. Koník s kočím táhne valník s bránami a rýsuje rovné rýhy do pískového obdélníku mezi zámkem, kostelem, stájemi, kočárovnou a budovami s byty zaměstnanců. Hřebci jsou ve stájích, klisny s hříbaty se za chvíli vrátí z pastvin. Navenek tu panuje až ospalý klid, byť v celém areálu stovka lidí věrně slouží Jeho Veličenstvu starokladrubskému koni, tvoru, který by měl být na seznamu UNESCO coby kulturní dědictví lidstva. Zatím je národní kulturní památkou. Jedno z nejstarších plemen koní na světě, starokladrubské bělouše a vraníky, znají dějiny přes čtyři sta let. Jejich prapředci přišli do Čech v počátcích novověku ze Španělska a později z Itálie. V Kladrubech nad Labem žije nyní kolem tří set běloušů, ve Slatiňanech u Chrudimi na dvě stě šedesát vraníků.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!