Donald Trump, který se dnes k Epsteinovi nezná, kdysi prohlásil: „Znám Jeffa patnáct let. Skvělý chlap! Je s ním spousta legrace. Dokonce se říká, že má rád krásné ženy stejně jako já a mnoho z nich je mladých...“

Donald Trump, který se dnes k Epsteinovi nezná, kdysi prohlásil: „Znám Jeffa patnáct let. Skvělý chlap! Je s ním spousta legrace. Dokonce se říká, že má rád krásné ženy stejně jako já a mnoho z nich je mladých...“ Zdroj: Sipa USA / ddp USA / Profimedia

Epsteinova kauza výrazně ovlivňuje veřejný život Spojených států. Komu může vyhrát volby?

Kryštof Pavelka
Diskuze (0)

„Starej farmář Johnson měl velký trápení s tím kocourem žluťákem, co chodil ke stavení. Od rána až do večera samý trampoty a moc ho žralo, že mu kocour chcával na boty.“ Tak začíná song Vracející se kocour od klasika českého country Honzy Vyčítala. Zpěvák a textař ve svých písních často tematizoval „starou dobrou Ameriku“. Ta má teď ale jiného vracejícího se kocoura.

Bard zpíval o mytologické éře dobývání Divokého západu i době, kdy se vojáci Spojených států za druhé světové války vylodili ve Francii a dojeli až do Plzně. Tu tak „osvobodil Patton“, jak na tom trval Vyčítal, který už se odebral do zasloužených věčných lovišť, kde vládne Velký duch Manitou. Ameriku, jíž kdysi tak věřil, by dnes už asi nepoznal. Veřejný život USA nyní, mimo jiné, stále výrazně ovlivňuje případ sedm let mrtvého miliardáře, kuplíře a pedofila Jeffreyho Epsteina. Jeho přízrak se stále vrací. Tím, komu vracející se Epstein aktuálně nejvíc močí na politické boty, je prezident Trump a další čelní představitelé jeho režimu.

Mafie

Epsteinova kauza patřila k základům kulturní války Trumpova hnutí MAGA, s níž bývalý prezident vytáhl před rokem 2024 do třetího závodu o Bílý dům. Trump a jeho věrní nabízeli Američanům vizi, jež stála na dvou základech: ekonomické a mocenské obrodě USA. A kulturním resetu Ameriky a likvidaci liberální hegemonie v umění, mé­diích či akademické sféře.

Hollywood, popkultura, prestižní vysoké školy typu Harvard, Trump šel proti všem. A svým voličům sliboval, že pokud vyhraje, strhne degenerovaným kulturním a intelektuálním elitám masku a odhalí je před celým světem. Zejména tím, že jeho administrativa konečně odtajní Epstein files, údajný masívní soubor dokumentů, dokládající existenci celosvětové sítě vlivných lidí, politiků, umělců, byznysmenů, vědců a dalších, kteří zneužívali děti, velmi mladé ženy a případně se měli dopouštět i dalších, ještě zvrhlejších činů.

Vzhledem k tomu, že si Epstein files zvolilo za prapor své kulturní války právě hnutí MAGA, politická entita notoricky známá mimořádnou afinitou ke konspiracím, dezinformacím a zjevným lžím, jistá část antitrumpovsky naladěné veřejnosti v USA i ve světě začala zpochybňovat, zda nějaké Epstein files vůbec existují. A že spíše než o mezinárodně organizovanou, utajenou pedofilní mafii pro příslušníky nejbohatších vrstev, dost možná napojenou na tajné služby jedné či více světových velmocí, šlo spíše o privátní, nechutný byznys, který predátor Epstein víceméně náhodně nabízel obchodním partnerům.

Zastírací manévr

Během roku po Trumpově nástupu do úřadu dospěl prezident i čelní představitelé jeho režimu od slibů o zveřejnění všech dostupných materiálů k případu Epstein k tomu, že sám Trump označuje kauzu ­Epstein za „podvod demokratů“, Trumpem dosazený šéf FBI Kash Patel tvrdí, že „neexistují věrohodné informace, že Epstein organizoval kuplířskou síť (jak se nyní ukázalo, Patel lhal), a zatím poslední výkon na tomto poli podala ministryně spravedlnosti Pam Bondiová.

Právě pod ministerstvo spravedlnosti Epsteinova kauza administrativně spadá. Ministryně byla 12. února předvolána ke slyšení před dolní komoru amerického Kongresu. Důvodem bylo podezření, že její úřad provádí od Trumpova nástupu do Bílého domu ohledně Epstein ­files masívní zastírací manévr. Jeho účelem má být ochrana osob, jež ve složkách figurují a zároveň mají či měly blízko Donaldu Trumpovi a jeho režimu.

Na dotaz kongresmana Jerrolda Nadlera, zvoleného za stát New York, proč nebyly v případě Epstein obviněny další osoby, byť k jejich obvinění zjevně existují důkazy, začala ministryně spravedlnosti Bondiová zcela mimo kontext vyprávět, že akciové trhy na Wall Streetu zažívají rekordní boom. Každý z těchto mediálních výstupů poškodil Donalda Trumpa i značku MAGA v očích příznivců.

Během dosavadního roku Trumpovo prezidentství totiž dospělo ke zvláštní věci: obvykle vysmívaným konspirátorům bylo dáno víceméně za pravdu. Ukázalo se, že mytické Epstein files skutečně existují a jde o milióny stránek dokumentů, na nichž „seděla“ administrativa Joea Bidena a nyní se ji velmi neúspěšně snaží sprovodit ze světa Trumpovi lidé. Ukázalo se, že mezinárodní síť pedofilů a predátorů, organizovaná patrně za přispění tajných služeb (zřejmě ruských), existuje. A především se ukázalo, že slavná věta Donalda Trumpa „Můžu se postavit doprostřed Páté avenue v New Yorku, někoho zastřelit a nepřijdu o jediného voliče“, kterou pronesl v roce 2016, už neplatí. Kauza Epstein je vedle ekonomických problémů střední a nižší střední třídy důvodem, proč se od trumpismu ve velkém odvracejí voliči v klíčových demografiích i někdejší političtí spojenci.

Čísla

Průzkum provedený v lednu tohoto roku agenturou SSRS pro stanici CNN uvedl, že 75 procent Američanů se domnívá, že Trumpova vláda „zadržuje informace související s případem Epstein“. Toto přesvědčení sdílí na 90 procent voličů demokratů, ale především: přes 40 procent příznivců republikánů. Pokud téměř polovina voličů nedůvěřuje prezidentovi ve věci, z níž během předvolební kampaně učinil jedno ze svých klíčových témat, znamená to pro Trumpovu administrativu obrovský problém.

Velmi podobný průzkum prezentoval již před třemi měsíci na CNN datový novinář Harry ­Enten, který vychází z agregací průzkumů prestižních agentur Pew či Gallup. Podle Entena důvěřovalo Trumpovi ve věci zodpovědného a korektního přístupu ke kauze Epstein jen 21 % Američanů.

Lze namítnout, že Epstein files jsou ve své podstatě dalším kolem kulturní války. Cynicky vzato, řadový volič se ve výsledku nerozhoduje podle toho, zda byl dopaden a odsouzen ten či onen bohatý zvrhlík, či zda stát prosadil tu či onu sociálně progresívní agendu. Nakonec rozhoduje cena benzínu, výše mzdy či dostupnost bydlení. Platí to právě tak v Berouně jako na venkově ve státě Ohio. Bohužel pro prezidenta a jeho klaku i v tomto segmentu prezident USA ztrácí. Přitom právě oživení ekonomiky si od Trumpa, jenž v médiích navzdory svým mnoha bankrotům vystupoval jako tvrdý a schopný obchodník, jeho voliči slibovali.

Společný průzkum stanice CBS a mezinárodní agentury YouGov, zveřejněný na začátku února tohoto roku, uvádí, že 55 procent Američanů se domnívá, že se jejich ekonomická situace zhoršuje. Jde o výrazný pád od listopadu 2024, kdy Trump vyhrál volby. Tehdy ve stejném průzkumu označilo své finanční poměry za špatné či zhoršující se jen 42 procent res­pondentů.

Snad nejvíc varující jsou pro republikány data agentury Pew Research, rovněž publikovaná na začátku února. Ta se zaměřila na americké voliče bez vysokoškolského vzdělání, tedy skupinu zcela klíčovou pro trumpovské hnutí MAGA. Těsně po volební porážce Kamaly Harrisové měl Trump v této demografii bezpečnou podporu 64 procent. O více než rok později se k Trumpovi hlásí 41 procent těchto voličů. To je značný sešup za třináct měsíců v demografii, kterou republikáni nutně ­potřebují.

Bezdomovci a miliardáři

Kombinace nesplněných ekonomických slibů a popření kulturní války, jež hnutí MAGA slibovalo, se zdá být smrtící kombinací pro nadcházející midterm volby. Nejde snad o to, že by přesvědčení trumpovští voliči šli v listopadu hromadně volit demokraty. Spíše k volbám vůbec nepřijdou. Nelze se jim divit. Slibovaná ekonomická prosperita se týká vesměs miliardářů a oligarchů blízkých Bílému domu, například Elona Muska, který má našlápnuto stát se ­prvním dolarovým bilionářem planety. Americká střední, a především pracující třída z akciových trhů ovšem profituje minimálně. A co se týče kulturních válek a rozprášení zvrhlých elit, Trumpovo MAGA nyní vypadá jako hnutí, jež chce globálně propojené prasáky spíše chránit než je odstíhat, zavřít a zahodit klíč.

Ukázalo se totiž, že řada z těch správných, bohabojných a pravicově pravověrných republikánů, například ministr obchodu Lutnick, propagandista Bannon či sám Trump, se s Epsteinem minimálně ušpinila. Totéž ovšem platí na druhé straně. Na Epsteinově ostrově zřejmě juchal Bill Clinton, nepěkné historky kolují o Billu Gatesovi či některých liberálně orientovaných umělcích. A v tom vězí další, obecnější problém Epsteinovy kauzy. Její nekonečný, nejasný průběh, snaha zamést ji pod koberec, která se mimochodem zdaleka netýká jen USA.

Případ Epstein si leckdo může vyložit ideologicky: bezdomovce, co v supermarketu ukradne flašku rumu, si policisté podají do pár minut. Bohaté šmejdy, kteří na soukromém ostrově ubližovali mladým dívkám a zřejmě i dětem, chránil systém roky a chrání je doteď. Na sociálních sítích i mimo kyberprostor se proto stále častěji objevují příspěvky a názory, jež lze shrnout takto: „Proč mám platit daně, makat od nevidím do nevidím, což mi nevydělá ani na vlastní byt, zatímco se miliardáři a politici scházejí na soukromých ostrovech, kde beztrestně przní malé děti?“ Nejde zdaleka jen o hlasy naštvaných Američanů. Vracející se kocour Epstein z hrobu močí do bot nejen tamním politikům, ale celému pozdnímu kapitalismu.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Začít diskuzi