Chat, má láska: Jak korporace uživatelům vzala a zase vrátila jediného kamaráda
Uvedení ChatGPT 5, nového velkého jazykového modelu od firmy OpenAI, předcházel masívní hype, vybičovaný bombastickými náznaky o schopnostech nové verze AI ze strany vedení společnosti. Jakmile ale uživatelé začali na začátku srpna tohoto roku nový model testovat, nadšení ochladlo. Co se nepovedlo? Je nový model geniální, nebo působí spíše jako přepracovaná sekretářka? A co dělat, když vám Sam Altman smaže digitálního snoubence?
Americké digitální korporace, jako Apple, Meta či lídr v oblasti umělé inteligence, firma OpenAI, se v polovině druhé dekády dvacátého prvního století nacházejí ve specifickém stadiu vývoje. Mottem Silicon Valley je věta „Move fast and break things“. Heslo o rychlých pohybech a rozbíjení zavedených norem má kořeny ve specifické kultuře prostředí digitálních startupů.
Mladá garda
Silicon Valley etablovalo nový typ byznysmena. Místo kapitánů tradičních průmyslových odvětví, postarších chlápků v dokonalých oblecích a zářivě naleštěných polobotkách s cenovkami v astronomické výši, nastoupili počátkem devadesátých let na scénu jiní střelci. Mladí muži v teniskách a mikinách s logy univerzit, na nichž studovali (a často studium nedokončili). Týpci, kteří se prezentovali v první řadě jako vizionáři a až v druhém sledu jako podnikatelé. Na veřejnosti nemluvili o vytěžených tunách či miliónech kusů vyrobených jednotek, ale o propojování světa, demokratizaci mediálního prostoru či disrupci zavedených pravidel.
Mnohé klíčové produkty jejich firem byly a dodnes jsou k dispozici zcela nebo částečně zdarma. Nejcennější komoditou kyberprostoru jsou totiž data o chování uživatelů. Tomu, kdo je dokáže vytěžit, správně vyhodnotit a použít, patří svět: byznysově, kulturně, politicky.
Mladé gardě ze Silicon Valley nelze upřít, že díky jejich produktům se svět skutečně proměnil. Kombinace smartphonů a sociálních sítí zcela překopala pravidla fungování marketingu, rozmetala dominanci tradičních médií, vygenerovala zcela nové typy ekonomické aktivity. Bylo by například téměř nemožné vysvětlit obyvateli USA či západní Evropy konce osmdesátých let (natož sovětského bloku), co či kdo je to influencer nebo streamer a na čem a jak vydělává peníze. Natolik se povaha veřejného prostoru změnila za pouhé čtyři dekády.
Velké jazykové modely, z obchodních důvodů nazývané „umělá inteligence“, ačkoliv s inteligencí, jak ji chápeme v souvislosti s živými bytostmi, mají pramálo společného, zase radikálně promění pracovní trh. Nejohroženější jsou pozice nižších kancelářských zaměstnanců. Zedníka, pekaře či kuchaře AI v dohledné době nenahradí, sekretářku, web developera či účetní však asi ano.
Aktualizovaná studie Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute, vypracovaná pro české ministerstvo práce a sociálních věcí, například odhaduje, že nástup AI do roku 2035 významně ovlivní podobu až 2,3 milionu pracovních míst v Česku. Na 600 tisíc zaměstnanců se pak podle studie musí připravit na to, že jejich pozice nebude za deset let v současné podobě existovat.
Jako v Matrixu
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
