Do zbraně! Válka na Ukrajině nás probrala, kde ale na nové zbrojení vzít?
Odstrašíme Rusko! Budeme dávat na obranu až pět procent HDP. To říkají členské země NATO. Nikdo zatím ale jasně nevysvětlil, jak se tento záměr bude financovat. Připomíná to pohádku Obušku, z pytle ven!, kde hostinský hovoří o „jitrnici, jakou svět neviděl“.
Po konci studené války obranné výdaje většiny starých a také nových členských zemí Severoatlantické aliance, s výjimkou Spojených států, připomínaly spánek za volantem. Sice nějak jedeme, ale bezpečné to není. Zejména Evropa řešila všechno možné, jen ne dostatečné výdaje na zbrojení. Politická scéna i veřejnost propadly naivní myšlence, že válečné konfl ikty se nás už nebudou dotýkat. Blízkost Ukrajiny, uprchlíci, kteří zamířili na Západ, a okupace pětiny území této země Ruskem probrali Západ z letargie. To, na co upozorňovaly své spojence léta USA, tedy že je nutné zvýšit obranné výdaje, se stává skutečností. Jenže to nebude nijak rychlé a jednoduché.
„NATO potřebuje drastické posílení svých obranných schopností, pokud má Aliance odrazit případnou ruskou agresi,“ varoval 9. června generální tajemník organizace Mark Rutte na akci think-tanku Chatham House v Londýně. Proto na summitu v nizozemském Haagu, který se uskuteční ve dnech 24. a 26. června, bude ohlášen nový ambiciózní cíl – na obranu má každý stát dávat 3,5 procenta hrubého domácího produktu v základních výdajích a dalších 1,5 procenta v dodatečných výdajích, které s obranou nějak souvisejí, což může být infrastruktura či kybernetická bezpečnost.
Takže skok na pět procent HDP, když některé země pořád neplní ani dohodnutá dvě procenta?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
