Kdo nahradí papeže Františka: Zvolí konkláve kontinuitu, nebo konzervativní obrat?
Po dnešním úmrtí papeže Františka se okamžitě rozběhnou prastaré mechanismy určené k výběru jeho nástupce. Přestože základy pravidel pro volbu nové hlavy katolické církve pochází z dávné historie, má aktuální papež vždy několik možností, jak do volby svého nástupce zasáhnout.
Může jednak upravit některá pravidla pro konkláve, což je sbor kardinálů, který papeže volí. Ještě větší vliv pak má prostřednictvím práva jmenovat nové kardinály. Právě tito církevní hodnostáři totiž tvoří zmíněné konkláve. Do roku 1996 hlasovali v konkláve všichni kardinálové. V tomto roce ovšem Jan Pavel II. provedl změnu pravidel, podle níž mohou nového papeže vybírat jen ti kardinálové, kteří nedovršili před uprázdněním Svatého stolce úmrtím či rezignací papeže věk 80 let. To je mimochodem důvod, proč nového papeže nebude vybírat žádný Čech. Jediný současný český kardinál – Dominik Duka, totiž již tuto hranici překročil.
Papež František využil výrazně druhou možnost a za svého období jmenoval více než polovinu současných volitelů. Kardinály vybíral mnohem více z neevropských regionů, takže se očekává, že volba bude nejvíce globální ze všech dosavadních konkláve.
Vzhledem k tomu, že proces volby je tajný, je dopředu velmi složité předvídat, kdo je favoritem. Přesto se vždy spekuluje, kdo je tzv. papabile – reálný kandidát na papeže. Nejinak je tomu i nyní. Je ovšem nutné připomenout, že některá konkláve končí překvapivým výsledkem. Platí ostatně, že ani poslední papež František nebyl před minulým konkláve hlavním favoritem, ačkoli byl v širším okruhu papabili.
Vatikánský „premiér“
Nejenom mnozí komentátoři, ale také sázkové kanceláře, u nichž je možné si na volbu papeže vsadit, nyní nejvíce favorizují italského kardinála Pietra Parolina. Ten fakticky po celý Františkův pontifikát vykonával funkci vatikánského Státního sekretáře, což je funkce, kterou je možné přirovnat k roli premiéra. Parolin působil po většinu svého kněžského období jako církevní diplomat. Za možného kompromisního kandidáta je sedmdesátiletý kardinál považován nejen kvůli těmto zkušenostem, ale také díky jeho umírněným názorům na teologii.
Vzhledem ke složení konkláve mu může pomoci jeho blízkost k papeži Františkovi, konzervativní členové konkláve v něm zároveň neuvidí zastánce výrazně progresivního proudu v církvi. Ačkoli je kardinál Parolin největším favoritem, sázkové kanceláře mu dávají pravděpodobnost 22 procent, že bude zvolen. Jeho volbou by se papežský úřad po 47 letech vrátil do rukou Itala, což byla dlouhá tradice před volbou Jana Pavla II. v roce 1978.
První asijský papež
Za druhého favorita v pořadí je považován bývalý manilský arcibiskup a současný kardinál Luis Antonio Tagle. Sedmašedesátiletý Filipínec, jehož matka patřila k čínské menšině, aktuálně také působí ve vysoké pozici v římské kurii. Je považován za výrazně progresivního kandidáta, který by prosazoval značné změny ve fungování církve. Jeho volba by byla odrazem měnících se poměrů v katolické církvi, kdy již neplatí, že nejvíce katolíků žije v Evropě či na tzv. globálním severu, ale naopak v jižní části polokoule. ačkoli geograficky jsou Filipíny na sever od rovníku.
Na druhou stranu je ale pravda, že v tomto státě žije třetí největší počet katolíků na světě, když zde ke katolické církvi patří více než 75 milionů věřících. Tagle, jemuž aktuálně sázkové kanceláře dávají zhruba sedmnáctiprocentní šance na zvolení, by se mohl v případě úspěchu stát vůbec prvním asijským papežem v dějinách.
Opakovaní papabili
Mezi aktuální papabili je stále řazen i bývalý milánský arcibiskup a další italský favorit Angelo Scola. Ten byl považován za asi největšího favorita před minulým konkláve v roce 2013, ale dnes mu na síle nepřidává fakt, že je mu již 82 let a že proto ani sám nebude v konkláve hlasovat. Na druhou stranu stále platí za jednu z hlavních postav proudu, který v uspořádání církve prosazuje tradiční hodnoty. Vzhledem k věku mu sázkaři dávají třináctiprocentní pravděpodobnost na zvolení.
Těsně za ním by měl být v žebříčku favoritů bývalý arcibiskup Quebecu a současný kardinál Marc Oullet, který byl zmiňován už při dvou předcházejících konkláve, jenže i on je již starší 80 let.
Konzervativní Maďar
Kandidátem konzervativního křídla mezi kardinály proto může být spíše maďarský kardinál Péter Erdő, kterému je „teprve“ 73 let. Jeho volba by znamenala odklon od Františkových změn a návrat více konzervativního vnímání církve. Bývalý arcibiskup arcidiecéze Ostřihom-Budapešť, primas Maďarska a výrazný teolog stál několik let v čele evropské biskupské konference a mohl by být druhým východoevropským papežem po Janu Pavlovi II.
Progresivní Afričan
Dlouhodobě je mezi papabili řazen také kardinál z africké Ghany Peter Turkson. Jeden z nejviditelnějších představitelů církve z Afriky je v 76 letech stále ve věku, kdy má šanci stát se papežem. Byl by prvním africkým papežem od roku 496, kdy se římským biskupem stal v Římě narozený syn afrických rodičů Gelasius. Také kardinál Turkson patří k Františkovu progresivnímu křídlu v církvi, ale hlavně za ním stojí fakt, že aktuálně žije v subsaharské Africe čtvrtina všech katolíků, čímž se černý kontinent vyrovná Evropě.
Souboj koncepcí
Vzhledem k počtu výrazných kandidátů bude i letos obtížné dopředu určit, kdo bude příštím papežem. Definitivně každopádně rozhodne zhruba do tří týdnů svolané konkláve. To, že půjde o souboj dvou koncepcí budoucnosti katolické církve potvrzují i dvě jména, která podle sázkařů mají největší šanci na to, že si je budoucí papež vybere. Vedou totiž jména dvou předcházejících papežů – František a Benedikt. První by si mohl zvolit vybraný zastánce progresivnějšího Františkova proudu, druhé spíše konzervativní následovník Benedikta XVI.
