Slibované šetření veřejných peněz se proměnilo v nápady na zvyšování daní. Ty ale nejsou nijak nízké a každá změna bude bolet.
Závazek z vládního prohlášení o tom, že tato koalice nebude zvyšovat daně, bere po necelém roce vládnutí za své. Programové prohlášení má být během prvního čtvrtletí příštího roku aktualizováno, pravil premiér Petr Fiala, a do půlky roku ministr financí Zbyněk Stanjura navrhne seškrtání výdajů a zvýšení příjmů o sedmdesát miliard korun. A právě zvyšování daní začíná být dost populárním řešením trist- ní rozpočtové situace nejen mezi experty, ale i u četných politiků vládní koalice.
Falešná příčina
Snížení daně z příjmů při zrušení systému superhrubé mzdy je dnes mnohými vydáváno za hlavní důvod toho, proč máme stále takové neřešitelné deficity v hospodaření státu. A to přes těžko zpochybnitelnou skutečnost, že snížení daně mělo připravit příjmy rozpočtu o zhruba osmdesát miliard korun, zatímco nárůst mandatorních výdajů v podobě nepovinného zvyšování penzí, platů státních zaměstnanců, různých sociálních dávek a dotací firmám byl násobně vyšší. Navíc to bylo jediné snížení daní za posledních deset let a ve skutečnosti jen vrátilo celkové zdanění v naší ekonomice přesně na úroveň roku 2012, kdy souhrnná daňová kvóta, tedy podíl všeho, co stát vybere na daních, sociálním a zdravotním pojištění, na celkovém výkonu ekonomiky činil 33,1 procenta. To je úplně stejně jako letos a příští rok. A v mezinárodním srovnání to není vůbec málo. Standardně patříme podle výše zdanění do horní poloviny žebříčku vyspělých zemí sdružených v OECD. Konkrétně ve zdanění práce jsme dokonce na 14. místě ze 36 členských zemí. Řeči o tom, jak jsou u nás nízké daně, a tak nemůžeme zaplatit kvalitní služby státu, jsou jednoznačně mimo realitu.
Solidarity je dost
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
