Rusko je světovou laboratoří očkovacích látek proti covidu-19 – zdejší vědecká pracoviště jich rozpracovávají kolem dvaceti, včetně preparátů třeba ve formě nosních kapek. Horší je to ale s testováním vakcín. A v očkování populace pak Rusko patří mezi rozvojové země. Jsou regiony, kde naočkováno je jen jedno procento obyvatel.
Moskva koncem března zaznamenala jeden z nenápadných přelomových momentů v boji proti covidu-19. Prezident Vladimir Putin totiž překonal dosavadní opatrnost a nechal se očkovat. „Cítí se dobře, a pokud vím, nemá žádné vedlejší účinky,“ řekl jeho mluvčí Dmitrij Peskov. Vakcinace pro Putina znamená, že se objeví na veřejnosti a vyrazí do regionů.
Putin byl totiž dosud znám až úzkostlivým důrazem na bezpečnostní opatření. Každý, koho si připustil k osobní návštěvě, se musel nechat několikrát testovat a dezinfikovat. Opoziční lídr Alexej Navalnyj, který ke koronaviru měl spíše ležérní přístup, ho kvůli tomu posměšně nazýval „dědkem z bunkru“. A tak zatímco třeba ministr obrany Sergej Šojgu si nechal píchnout vakcínu ještě nevyzkoušenou před třetím kolem klinických zkoušek, Putin váhal. Rozhodl se až po tři měsíce trvající očkovací kampani Sputnikem V a v momentě, kdy začala výroba dalších druhů vakcín – Sputniku Light, EpiVacCorony a CoviVaku, přičemž další preparáty ruští vědci vyvíjejí.
Ruský prezident přitom neprozradil, jakou vakcínu dostal. Jedinou odzkoušenou látkou je však zatím jen Sputnik V, kterého se už po celém světě naočkovalo několik miliónů dávek. Zdá se, že vakcína je účinná a žádné větší obtíže se neobjevily. EpiVacCoronu a vakcínu CoviVac sice už oficiálně ministerstvo zdravotnictví zaregistrovalo, ani jedna z vakcín ale zatím nedokončila třetí fázi klinických zkoušek na širším vzorku populace. Ta je ve vyspělých zemích nutnou podmínkou, aby se látka mohla používat.
Ve výzkumu na špičce
V Rusku ale proces probíhá trochu jinak. Nejdřív ministerstvo zdravotnictví vakcínu zaregistruje jako léčebný přípravek a až pak se testuje na širší populaci. Sputnik V získal registraci už loňského 11. srpna poté, co ho odzkoušeli na 76 dobrovolnících. Spěchalo se proto, že Rusko chtělo mít za každou cenu vakcínu jako první na světě, stejně jako když koncem padesátých let soupeřil Sovětský svaz s USA o prvenství v kosmu. Nakonec v říjnu 1957 vyletěla do vesmíru sovětská raketa Sputnik se stejnojmennou družicí a není náhoda, že se stejně dnes jmenuje i první ruská vakcína proti covidu-19.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
