Při inventarizaci sbírky ukončené v roce 2012 galerie nenalezla například 31 kreseb, mezi které patří díla Josefa Lady, Františka Kupky či Jana Zrzavého. Trestní oznámení kvůli ztrátě Zrzavého kresby Zeyerova zahrada podala Národní galerie až během kontroly NKÚ, tedy minimálně 13 let od ztráty díla. Vyjádření galerie a ministerstva kultury ČTK zjišťuje.
Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě o kontrole, která se týkala hospodaření Národní galerie, Národní knihovny a Národní technické knihovny v Praze.
Zrzavého kresbu Národní galerie zapůjčila spolu s dalšími 16 kresbami na výstavu Praha 1990 do muzea v Amsterdamu v letech 1999 až 2000. "Po ukončení výstavy galerie podle dokumentů převzala kresbu od přepravní společnosti, po dvou letech ale zjistila, že jí kresba chybí. Národní galerie podala trestní oznámení až v průběhu kontroly NKÚ, tedy minimálně 13 let od ztráty kresby," konstatovali kontroloři. Ve sbírkách se nenašel kromě tří desítek kreseb také jeden obraz, bronzová plastika a 978 sbírkových předmětů evidovaných v podsbírce grafiky.
NKÚ Národní galerii rovněž vyčetl, že po povodních v roce 2002 neprovedla inventuru sbírky umístěné v depozitáři Zbraslavského zámku, a neznala tak skutečný rozsah škod na sbírkových předmětech. V souvislosti s povodněmi nenašla 35 děl, převážně od českého sochaře Karla Dvořáka. Navíc o chybějících předmětech zástupci Národní galerie neinformovali policii, zjistil NKÚ.
Kontrola odhalila i nedostatky při zadávání veřejných zakázek. Národní technická knihovna například zadala veřejnou zakázku za 29 milionů korun na servisní a revizní činnost určité firmě. "Knihovna to zdůvodnila tím, že se o budovu z technických důvodů může postarat jen konkrétní firma. To ale podle kontrolorů není pravda a měla proběhnout otevřená soutěž," uvedli kontroloři.
Národní galerie zase v roce 2011 uzavřela novou smlouvu s firmou, která jí do té doby zajišťovala ostrahu. Galerie to zdůvodnila hrozbou, že bude bez ostrahy. "Takové zdůvodnění ale není podle NKÚ relevantní, protože o ostrahu svého majetku přišla kvůli tomu, že této firmě dlužila 26 milionů korun. Tuto situaci tak měla předpokládat," zní jeden ze závěrů kontroly.
V případě Národní knihovny NKÚ mimo jiné zjistil, že zaměstnanci používali dvě služební vozidla pro soukromé cesty. Knihovna si v roce 2013 také pronajala za téměř 27.000 korun náhradní vozidlo, které zaměstnanec používal rovněž pro soukromé potřeby. Pohonné hmoty platila v obou případech knihovna. NKÚ takové jednání vyhodnotil jako porušení rozpočtové kázně za více než 42.000 korun a podal oznámení příslušnému finančnímu úřadu.
