David Cameron

David Cameron Zdroj: ČTK

Konzervativci zvítězili v britských volbách, lídři poražených stran rezignovali

Britští konzervativci vyhráli ve čtvrtečních parlamentních volbách a podle posledních výsledků získali dost mandátů na ovládnutí Dolní sněmovny. Hlasování rovněž přineslo triumf Skotské národní straně (SNP), nečekaný nezdar opozičním labouristům a naprostý propad liberálním demokratům, kteří dosud vládli v koalici s konzervativci. Výsledky současně otevřely otázku britské budoucnosti v Evropské unii a soudržnosti Británie vůbec.

Předvolební průzkumy ukazovaly na vyrovnanou situaci mezi oběma hlavními stranami a výsledek konzervativců je tak do jisté míry překvapením. Nyní je prakticky jisté, že jejich šéf David Cameron se znovu stane premiérem. Podle televize Sky News se Cameron vydá ve 13:30 SELČ do Buckinghamského paláce, kde by ho měla královna jmenovat ministerským předsedou.

Většinu v Dolní sněmovně tvoří 326 křesel, ale faktická o něco nižší, protože severoirská strana Sinn Féin tradičně odmítá zasednout ve Westminsteru. Nyní bude mít čtyři poslance. Dosud byly vyhlášeny oficiální výsledky v 641 volebních okrscích z 650. Konzervativci již mají 325 křesel, labouristé 229, SNP 56 a liberální demokraté jen osm. Jednoho poslance získali Zelení a Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP), jejíž předseda Nigel Farage ale zvolen nebyl.

Volby přinesly konec politické kariéry předsedům tří velkých stran. Liberálně demokratický vicepremiér Nick Clegg již oznámil, že v čele strany končí a stejný krok učinil i šéf labouristů Ed Miliband. Rezignoval i Farage.

Volby ukázaly, že pětileté vládnutí s toryi prakticky zlikvidovalo liberální demokraty. Do parlamentu se nedostala řada jejich ministrů, například ministr obchodu Vince Cable nebo náměstek ministra financí Danny Alexander. Vypadl i bývalý předák liberálních demokratů Charles Kennedy, který byl poslancem od roku 1983.

Milibandovi se nepodařilo dovést labouristy k úspěchu a neuspěl zejména ve Skotsku, kde labouristé byli dosud dominující stranou. Největší politickou obětí je stínový ministr financí Ed Balls, ve Skotsku zase neuspěl šéf volební kampaně labouristů Douglas Alexander.

Ve Skotsku triumfovala SNP, která prosazuje samostatnost Skotska a je současně levicovější stranou než labouristé. Úspěch SNP, která měla v minulém parlamentu jen šest poslanců, tak opět vyvolává otázky o budoucnosti Skotska, kde konzervativci mají jediného poslance. V loňském referendu Skotové nevelkou většinou odmítli samostatnost, ale tato otázka se vzhledem k dominantnímu postavení SNP zřejmě opět dostane do popředí.

V prvním vystoupení po volbách, před nimiž varoval před vlivem SNP na britskou vládu, Cameron dnes ujistil, že bude usilovat o celistvost země. Přislíbil také přenášet na Skotsko a Wales další pravomoci.

Rovněž konzervativní ministr financí George Osborne dnes řekl, že vláda musí udělat víc pro to, aby Skotové měli pocit, že je pro ně Spojené království důležité. Další pravomoci pro Skotsko jsou připravené, řekl Osborne v rozhlasovém rozhovoru.

Snahy o samostatnost Skotska by posílily, pokud Cameron splní předvolební slib a uspořádá v roce 2017 referendum o setrvání Británie v Evropské unii. Pokud by Británie z unie odešla, dala SNP již dříve najevo, že bude usilovat o členství v EU a o další referendum.

UKIP usilující o odchod Británie z EU a o výrazné omezení imigrace má jen jednoho poslance, ale její vedení zdůraznilo, že podle celkových preferencí je třetí největší stranou v zemi a v nejméně 90 okrscích skončila na druhém místě. Vliv UKIP byl jedním z faktorů, proč se Cameron zavázal k referendu o členství v EU.

První komentáře připomínají, že nový Cameronův kabinet bude mít přes nečekaný úspěch toryů těžkou pozici. Bude mít jen minimální většinu za situace, kdy početná skupina konzervativních poslanců si přeje odchod Británie z EU. Komentátoři připomínají paralelu s kabinetem konzervativního premiéra Johna Majora, který v roce 1992 překvapivě porazil labouristy, ale jeho vládu pak prakticky ochromily vnitrostranické rozbroje kolem Evropy.

Ještě hůře jsou na tom ale labouristé, kteří budou jen těžko hledat efektivního vůdce i věrohodný směr poté, co přišli o svou základnu ve Skotsku a nepodařilo se jim se oproti roku 2010 se více prosadit v Anglii. Uspěli jen v oblastech velkých měst na severu Anglie, ve Walesu a v Londýně. Vyjma hlavního města je prakticky celá jižní Anglie doménou konzervativců.