Západ se obrací k buddhismu, ale někdy dost po svém | Reflex.cz
reklama
nahoru

Západ se obrací k buddhismu, ale někdy dost po svém

Jan Jandourek30. června 2014 • 18:00
Západ se obrací k buddhismu, ale někdy dost po svém
Buddha
• foto: 
Profimedia

Buddhismus se v duchovně vyprahlé Evropě stává pro mnoho lidí alternativou. Přizpůsobují si ho ale ke svému obrazu.

reklama

Rupet Gethin z Center for Buddhist Studies v Bristolu, píše v izraelském deníku Haaretz o tom, proč východní filozofie Zápaďany tak přitahuje. Vysvětluje to tak, že součástí krize víry ve 20. století je, že padly mnohé absolutní pravdy, lidé už jim nevěří. Také byl podkopán názor o nadřazenost západní kultury. Když lidé začali studovat východní přístupy do hloubky, připustili, že i jiné kultury mají své hodnoty. Stalo se to právě zvláště u buddhismu, například v Anglii se stal mimořádně populární zejména mezi střední třídou u lidí ve věku 25 až 45 let. Buddhismus konkrétně je vnímán jako náboženství, které může nabídnout reakci na krizi víry, částečně také proto, že obchází problém božstva. Problém existence Boha neřeší. Co přitahuje Západ k buddhismu, je způsob, jakým analyzuje a chápe lidské vědomí a odděluje se od všeho, co je spojené s vírou. Existují určitá přesvědčení spojená s buddhismem, jako jsou karmický zákon a znovuzrození, což pro některé lidi může být problematické, ale není nutno se hlásit ke všem buddhistickým názorům a přitom můžete projít meditačním seminářem nebo buddhismus hlouběji studovat píše Rupet Gethin.

Základní buddhistický ideál je snažit se vyhýbat dělat škodu, konat dobro a očistit vědomí. To je docela jednoduché. V tomto smyslu je buddhismus přístupný. Všichni víme, že když propadneme hněvu, máme strach nebo jsme zoufalí, nemyslíme tak, jak bychom měli, všechno je pak zkreslené a nestabilní. Naše emocionální rozpoložení nám brání vidět realitu takovou jaká je. Buddhismus chce, abychom s tím pracovali a pokusili se uklidnit vědomí a zkoumat svět jinak.

Buddhismus jako produkt

Západ si pochopitelně všechno přizpůsobuje ke svému obrazu, to se týká i buddhismu. I ten se může stát „produktem“. Doplňkem, který lidem pomůže vyrovnat se s problémy každodenního života. Na internetu pak můžete najít věci jako „všímavost pro obchodníky“, tedy myšlenka, že pomocí meditace se mohu stát lepším podnikatelem, být více v klidu ve svých jednáních a tak dále. Ve skutečnosti je základem buddhistické praxe etika, která je vyjádřená v pěti pravdách: zdržet se poškozování živých tvorů, upustit od falešné řeči, zdržet se sexuálního chování, zdržet se toho, co není vaše, a vyhnout se látkám, které mění vědomí. Západní zájem o buddhismus se ale zaměřuje především na meditaci a zanedbává etické základy.

Bez toho se ale buddhismus stává jen slabým odvarem sama sebe. Meditace všímavosti se v Anglii používá v kognitivně behaviorální terapii pro lidi, kteří trpí depresí. To je prospěšné. Ale je to zcela odpojeno od celkového buddhistického rámce a vlastně snížení buddhismu. Dalším příkladem je použití meditace pro výzkum mozku.

Meditační praxe vede k tomu, že člověk začne přirozeně reflektovat a přemýšlet o svém chování a vztazích s ostatními. Ve skutečnosti se etické chování vyvíjí v důsledku meditační praxe. Meditace není jen nástrojem pro zvládání stresu, je to cesta, která byla sledována moudrými lidmi po tisíce let a je třeba být na této cestě uctivým.

Jak se vyrovnat s každodenností?

Je možné být buddhistou v západní kultuře, která se zmítá v tom, čemu se říká „krysí závody“? Jde o to, že je to pozvolná cesta, krok za krokem. Člověk o sobě může říci, že je buddhista a pak jde po ulici a někdo do něj vrazí a jeho to rozčílí a začne nadávat. Každý člověk jde tak daleko, jak je schopen. Všechno je proces, říká Rupet Gethin.

„Všichni snášíme obtíže a všichni se snažíme vyrovnat se s nimi, ať už je to stres v práci, nebo zjištění, že jsme nemocní. Buddhismus nabízí způsob, jak pochopit a vyrovnat se s těmito věcmi. Buddha říká: „Učím jen dvě věci: „Utrpení a eliminace utrpení“. Můžeme snížit stres v našem každodenním životě a meditace nám může pomoci se trochu soustředit, ale to není podstatou. „Pokud bych měl shrnout buddhismus v jedné větě, tak by to bylo: ‚Nech to být.‘ Všechno uvolněte. To zní jako něco negativního, někdy, ale to je proto, že se bojíme, že když necháme všechno být, nebudeme mít nic. Co se buddhismus snaží říct, je, že pokud necháte všechno být, budete moci najít to, co je opravdu cenné.“ To neznamená popření strachu a emocí, i dalajláma plakal, když mu zemřel bratr.

K článku Rupet Gethina můžeme dodat z české zkušenosti, že očekávaný příliv východních náboženství a filozofií do Česka, se nakonec nekonal. Zůstalo u malých skupin a jinak u rozšířeného kulturního povědomí, jak to umožnila hojnost literatury a svoboda cestování Do budoucna ale můžeme očekávat, že především ohledně buddhismu sem jeho ideje a praktiky budou pronikat. Bude to ale nejspíš v té podobě, kterou Rupet Gethin popisuje, jako západní mutace východního myšlení. Samozřejmě, pokud mutace lidem přinese úlevu od utrpení, je to lepší, než nic. A také výzva pro křesťanství, proč tyto potřeby nestačí naplňovat samo.



Klíčová slova: BuddhaJan Jandoureknáboženství



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama