Když dobří musí být s dobrými a špatní se špatnými. Fascinující historie eugeniky | Reflex.cz
reklama
nahoru

Když dobří musí být s dobrými a špatní se špatnými. Fascinující historie eugeniky

Daniel Baret21. května 2014 • 18:30
Když dobří musí být s dobrými a špatní se špatnými. Fascinující historie eugeniky
eugenika
• foto: 
wikipedia.org

Slovo eugenika pochází z řeckého „eugenes“, což znamená dobře narozený. Má za cíl vytvořit pomocí selekce dobrých vlastností lepší lidi a vyhlazení těch špatných, podobně jako při šlechtění zvířat. V historii najdeme mnoho stoupenců eugeniky a někteří z nich patří k vysoce respektovaným myslitelům. Další naopak patří mezi největší lidská monstra, která kdy chodila po světě.

reklama

Eugenika byla mnohokrát zneužita nacisty, rasisty či antisemity. Má ale i svoji velmi zajímavou historii.

Starověká eugenika

Eugenika je minimálně tak stará jako proslavený starořecký filozof Platón. Ten ve svém díle Republika říká, že by stát měl mít pod kontrolou rozmnožování vládnoucí třídy: „Dobří musí být spárováni s dobrými, špatní se špatnými. Dobří lidé se musí vychovávat a špatní ničit. Touto cestou bude lidská společnost zachována v té nejlepší kondici.“

Platónův radikální pohled se sice v jeho stáří zmírnil, ale stejně si do konce života myslel, že by například svatby vládnoucí třídy měly být pod dohledem soudců, kteří by našli vzájemně vhodné partnery. Toto myšlení bylo více humánní verzí zabíjení kojenců ve starověké Spartě. To Sparťané dělali, aby přežily jen děti, jež budou moci v budoucnosti bojovat.

Eugenika v 19. a 20. století

Idea výběru a „přežití nejsilnějšího“ se stala velmi populární po publikaci knihy Charlese Darwina O vývoji druhů (1859). Vědec Francis Galton poté vytvořil termín eugenika a popsal svoji filozofii následovně: „Praktikování eugeniky by podle mě zvýšilo celkovou kvalitu naší společnosti. Zlepšila by se úroveň domácností, společenského a politického života. Lidská rasa by byla méně hloupá, méně lehkomyslná, méně by podléhala impulsům a dělala by prozíravá politická rozhodnutí.“

Po dalších desetiletích se pak zájem o eugeniku zvyšoval jak v Evropě, tak v USA. Ale její metody zavedlo v praxi až nacistické Německo. Nesmíme však zapomenout, že idea eugeniky se líbila i Winstonu Churchillovi i některým dalším světovým politikům.

Nacistické Německo

Začalo to v roce 1933, kdy Reichstagem prošel zákon o „prevenci rozmnožování geneticky narušených jedinců“. Výsledkem jeho přijetí bylo až 400 000 vynucených sterilizací na lidech, kteří byli mentálně retardovaní, schizofreničtí, maniodepresívní, epileptičtí, hluší, slepí, nějakým způsobem deformovaní nebo byli například alkoholici.

V roce 1935 pak norimberské zákony zakázaly sex mezi Židy a ostatními Němci. Dále zavedly lékařskou prohlídku před každým manželstvím, jež měla za cíl zajistit, aby manželství nebylo „rasově znečištěno“.

V roce 1939 se situace ještě více vyhrotila – Německo začalo popravovat lidi s nevyléčitelnými chorobami. O dva roky později již podstoupilo nucenou eutanazii 70 000 mentálně postižených pacientů a výsledek tohoto vraždění poté Němci přenesli i do koncentračních táborů.

Nacisté byli naprosté zrůdy, ale nesmíme zapomenout, že o užívání plynových komor jako nástroje k vraždění nevhodných jedinců se otevřeně hovořilo také na eugenických konferencích, jichž se zúčastnili jak Němci, tak Američané nebo Britové. Výsledek použití eugeniky podle nacistických modelů však dospěl k nesmírné katastrofě — 200 000 lidí zabito v rámci programu eutanazie a milióny lidí připravil o život vražedný holocaust.

Nucené sterilizace v USA

V první polovině 20. století byla myšlenka eugeniky také velmi populární v USA. V roce 1936 mělo 31 ze 48 států nějaký druh zákona, jenž se opíral o eugeniku. Jeden z radikálních propagátorů eugeniky, neurolog Foster Kennedy, v roce 1942 napsal: „Jsem pro eutanazií lidí bez naděje, kteří se nikdy neměli narodit. Jsou to pouze omyly přírody.“ Podle Kennedyho by poškozené dítě mělo v pěti letech předstoupit před lékařskou komisi, jež by ho, pokud by je shledala nějakým způsobem nevyhovující, měla odsoudit k smrti.

Dohromady více než 60 000 lidí bylo ve Spojených státech tehdy donuceno ke sterilizaci. V polovině 20. století byla většina zákonů týkajících se eugeniky zrušena, zejména poté, co vyplula na povrch nacistická zvěrstva. Zákony byly zrušeny i v Evropě.

Eugenika dnes

Dnes eugenika, sice ne tak drsná jako za nacistů, opět vystrkuje růžky. Mnoho vědců-genetiků se hlásí k takzvané nové eugenice, jež by měla za cíl potratit děti, které mají nějakou vážnou neléčitelnou chorobu, například Downův syndrom nebo Huntingtonovu chorobu.

Kritici těchto názorů říkají, že by nová eugenika mohla vést k rozdělení lidstva do dvou ras. Ti, co by nepodstoupili potrat poškozeného dítěte, by vytvořili nižší rasu, zatímco zbytek rasy, jež by rodila jenom zdravé děti, by byl vyšší. To už jsme ale tady zažili a přineslo to lidstvu jen zkázu, násilí a války.

Daniel Baret


Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama