Anální sex? Nedělejte to! Heterosexuálním párům to nic nepřináší, říká sexuolog Jaroslav Zvěřina | Reflex.cz
reklama
nahoru

Anální sex? Nedělejte to! Heterosexuálním párům to nic nepřináší, říká sexuolog Jaroslav Zvěřina

Miloš Čermák13. srpna 2012 • 06:00
Anální sex? Nedělejte to! Heterosexuálním párům to nic nepřináší, říká sexuolog Jaroslav Zvěřina
Jaroslav Zvěřina
• foto: 
Nguyen Phuong Thao

Když jsem se na rozhovor s Jaroslavem Zvěřinou připravoval, zjistil jsem, že se v poslední době odborně vyjadřoval hlavně k poruchám erekce. Vzhledem k tomu, že jsme naše setkání naplánovali den po mých 44. narozeninách, bral jsem to jako svého druhu provokaci.

reklama

 

Nemusíme se bavit jen o poruchách erekce, že ano?

Jistěže ne. Můžeme taky mluvit o předčasné ejakulaci nebo o kvalitě spermatu. Ale o poruchy erekce je největší zájem. Zrovna včera mě z jednoho urologického časopisu požádali o další souhrnný článek na toto téma.

 

To erekce vážně představuje takový problém?

Je to do značné míry sezónní záležitost. Někdy mám pocit, že se od začátku devadesátých let sexuologie jakoby smrskla právě jen na poruchy erekce.

 

Čím to je?

Tak bezpochyby to souvisí s viagrou, která tento problém řeší, nebo minimálně příznivě ovlivňuje. A podobně i další léky tohoto druhu. Statistika uvádí, že po zavedení sildenafil (viagra) lékaři diagnózu „porucha erekce“ vykazují u svých pacientů řádově častěji. A pochopitelně se snaží také farmaceutické firmy.

 

Myslíte reklamy typu „Můžu hned!“ a „Budu to dělat jako ďábel“?

Pozor, nesmíte zaměňovat léky za takzvané potravinové doplňky. Nic proti nim nemám, ony nepochybně mají určitý povzbudivý vliv na sexualitu, ale konkrétně s poruchou erekce toho vzhledem ke svému složení moc udělat nemohou.

 

Někteří vaši kolegové ale tyto doplňky propagují!

Máte pravdu, nedávno jsem měl v ordinaci pacienta, který si stěžoval, že si vzal „ten můj arginmax“ ... a ono nic! Zeptal jsem se ho, jak to myslí, že je to „můj“ arginmax. A on odpověděl, že ho přece propaguju v televizi. Jenže to si mě spletl s kolegou Uzlem.

 

Takže když si nějaký takový preparát vezmu, tak nebudu mít „zaručenou erekci“?

Ani zaručenou, ani ďábelskou. Myslím, že ve vztahu k reklamě jsme v Česku velmi liberální. Řekl bych, že v jakékoliv jiné civilizované zemi by slib „zaručené erekce“ byl považován za klamavou reklamu. To nezaručí ani viagra, jež to na rozdíl od potravinových doplňků docela umí.

 

Změnila viagra to, jak otevřeně se bavíme o sexu a sexuálních obtížích?

Určitě toho lidi víc vědí. Jako sexuolog mám to štěstí, že ke mně do ordinace často chodí lidé už s hotovou diagnózou. Vědí, co je trápí, a často i to, co jim může pomoct. A já jim tu viagru taky často předepíšu.

 

Neberou někteří muži viagru takzvaně rekreačně?

Jako aby si líp zasouložili? To víte, že ano. Odhadem asi polovina. Ale my lékaři jsme velmi liberální. Proč bychom jim to upírali. Pro zdravého člověka nepředstavuje viagra a jí podobné preparáty nic zvlášť nebezpečného.

 

Nemá žádné vedlejší účinky?

Možná dlouhodobé. Nedávno jsem četl americkou studii, která sledovala lidi, co užívají viagru a podobné medikamenty už od jejího uvedení na trh počátkem devadesátých let. A zjistila, že takzvaní rekreační uživatelé jsou o něco více ohroženi skutečnými sexuálními dysfunkcemi. Může to být tím, že si jich v počátečním stadiu nevšimli, protože je přetloukli tou viagrou. Ale to jsou jen hypotézy.

 

S kolegou Petrem Weissem pravidelně publikujete jakousi zprávu o stavu sexu v Česku. Mně bylo včera 44.

Gratuluju!

 

Není k čemu. Ale chtěl jsem se zeptat, jak byste z hlediska českých statistik popsal můj sexuální život?

To jste ještě v plné síle.

 

Nebudu to komentovat.

Je pravda, že se u vás asi trošku snižuje objem ejakulátu a frekvence orgasmů nejspíš už taky není taková jako ve dvaceti. Ale buďte v klidu. Zatím. Skutečné problémy se začínají statisticky častěji objevovat až po padesátce. U mužů i u žen.

 

Ženy chodí k sexuologům s těmito problémy také?

V posledních letech je to trend. Ženy chodily vždycky, ale míň než teď. Sex byl vnímán jako doména chlapů, kteří se musí předvést. Teď se ozvaly i ženy. Problém je v tom, že zatímco muže umíme srovnat a povzbudit, tak u žen je to mnohem méně spolehlivé. Ženy na svou „viagru“ nebo na účinné afrodiziakum ještě čekají. A jestli s účinným lékem nějaká firma přijde, bude to ohromný byznys.

 

Znamená to, že když se o sexu otevřeněji mluví a píše, tak se také mění naše sexuální chování?

To právě moc ne. Vezměte si kampaň za bezpečnější sex, která začala už koncem osmdesátých let s nástupem nemoci AIDS. To byl tehdy velký milník i pro nás za železnou oponou. My jako sexuologové jsme mohli poprvé do médií. Do té doby byl sex tabu. Ale protože bylo třeba tu výchovu dělat, tak se tabu prolomilo. Jenže myslíte si, že lidé sexuální chování změnili? Nijak zásadně.

 

Dnešní děti asi vědí o sexu víc než my.

Připravuji s kolegy takový výchovný program na téma sex a drogy. Sponzoruje to VZP a objíždíme s tím republiku. A já často s překvapením zjišťuju, že i když se o sexu mluví všude a často, tak mládež má i tak často značné mezery.

 

Určitě například používá víc kondomy.

Nárůst tam byl, ale jen zpočátku. Teď už se používání kondomů roky nezvyšuje. Deset procent žen vám uvede, že si myslí, že když budou používat antikoncepční pilulky, tak je to ochrání i před pohlavními nemocemi. A někdy mám pocit, jako bychom těmi kampaněmi za používání kondomů dosahovali pravého opaku.

 

Opravdu? A proč?

Lidské chování je iracionální, zejména co se týče sexu. Když se člověk zamiluje nebo prostě cítí sexuální touhu, tak se nechová rozumně. V žádném ohledu. Takže po něm těžko můžete chtít, aby si v takovém rozpoložení navlékal kondom. Ona to tak už příroda zařídila. Kdyby nechala rozmnožování na svobodné vůli lidí, tak možná vymřeme.

 

Takže sexuální osvěta nefunguje?

Určitě ano, ale někdy jinak, než si myslíme. Mám jeden zajímavý příklad. Když jsme v sedmdesátých letech zkoumali heterosexuální populaci, tak byla obliba análního sexu velmi nízká. Asi tři procenta žen uváděla, že s análním sexem mají zkušenost. Dnes je to 19 procent. A to kudy chodíme, tam vyprávíme: Nedělejte to! Říkáme ženám, aby si to nenechaly líbit. U heterosexuálních párů je to zbytečné, nic to nepřináší, nelze to provozovat bez poranění konečníku. Ale když si dneska pustíte pornografické video, tak se to bez análního sexu neobejde. V sedmdesátých letech to byla praktika, kterou jsem ve větší míře zaregistroval pouze u ostravských chacharů. Ti tomu říkali „ruské kolo“. Soulož do pusy, do pochvy a do konečníku.

 

JAROSLAV ZVĚŘINA se narodil 18. prosince 1942 v Třebíči. V roce 1965 absolvoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Před revolucí působil v Psychiatrické léčebně Havlíčkův Brod, jako ambulantní psychiatr v Táboře a pak v Sexuologickém ústavu 1. lékařské fakulty UK a VNF Praha 2 (od roku 1989 byl přednostou ústavu). V roce 1990 spoluzakládal českou Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu. O dva roky později se v barvách ODS dostal do Federálního shromáždění ČSFR, v politické dráze pokračoval jako poslanec Poslanecké sněmovny PČR. Před osmi lety byl zvolen do Evropského parlamentu, kde působil do roku 2009. Publikoval více než 120 odborných a vědeckých sdělení doma i za hranicemi.

 



Klíčová slova: rxrxmiloscermakzverina



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama