Jakkoli to může znít divně, tak úspěšné vytvoření embryí, jež obsahují jak lidskou, tak prasečí DNA, je velkým vědeckým úspěchem a nadějí pro milióny lidí do budoucna. Vědci prokázali, že je možné vložit lidské buňky do nelidského organismu a ony přežijí. Kontroverzní výzkum může v budoucnu znamenat průlom při řešení problému nedostatku dárcovských orgánů.
Nepředstavujte si však muže s prasečí hlavou či prase s lidskými končetinami. Celý pokus se odehrál na buněčné fázi. Vědci z amerického San Diega úspěšně vytvořili prvního lidsko-zvířecího hybrida. Dokázali to tím, že lidské a zvířecí buňky spojili v embryonálním stadiu a vzniklá embrya se dále vyvíjela čtyři měsíce v tělech dospělých prasat. O celém experimentu se dočtete zde.
Vědci ze Salk Institutu tímto způsobem vytvořili 186 přeživších embryí, což je historický úspěch. Potvrdili tak, že lidské orgány nutné pro pacienty čekající na transplantaci by nemusely v budoucnu pocházet od lidských dárců, ale daly by se vypěstovat v tělech zvířat.
Na listinu čekatelů na nový orgán totiž pouze ve Spojených státech přibude jeden člověk každých 10 minut a každý den 22 pacientů zemře kvůli tomu, že na ně prostě nevyšla řada. Tento vědecký objev by měl v budoucnu jejich šance na přežití podstatně zvýšit.
