nahoru

Bojiště prezidentské volby: Které regiony rozhodnou o zvolení hlavy státu

Petr Sokol27. ledna 2018 • 07:00
Jaké české a moravské regiony rozhodnou o zvolení hlavy státu?
Jaké české a moravské regiony rozhodnou o zvolení hlavy státu?
• foto: 
Jan Šibík

Nechcete, aby byl zvolen Zeman nebo Drahoš, ale jeho protikandidát z druhého kola se vám taky moc nezdá? Že nepůjdete volit? V tom případě volíte větší zlo. Nevěříte? Taková je logika dvoukolového volebního systému.

Mýlili se ti, kdo říkali, že obrovské rozštěpení společnosti bylo pouze příběhem historicky prvních přímých voleb prezidenta v roce 2013. Tehdy proti sobě stáli dva kandidáti z naprosto odlišných konců politického spektra, s diametrálně odlišnými životními příběhy i politickými názory.

Letos tomu tak ale úplně není, protože Jiří Drahoš přece není kariérní politik, ale akademik, jenž do politiky vstupuje „bočním vchodem“. Rozdělení společnosti by proto mělo být méně hluboké a volby celkově klidnější. Jenže to v žádném případě neplatí. To, co kolem sebe v posledních dnech vidíme, je snad ještě divočejší než před pěti lety.

Kde jsou příčiny?

Mohla by jí být struktura společnosti. Jenže ani to není hlavní příčina, protože v naší zemi sice existují rozdíly mezi městy a venkovem či mezi českou částí země a Moravou, ale tyto rozdíly nejsou v mnoha parametrech tak významné jako třeba v Polsku nebo Maďarsku.


Profil Jiřího Drahoše si přečtěte zde >>>


Pak už zbývá jediná možná příčina toho, proč se země zase po pěti letech rozdělila na dvě znesvářené poloviny. Ano, její způsob volby prezidenta. Přímá volba, a to zejména ta v dvoukolové podobě, má v sobě jednoduše zakódováno rozštěpení společnosti na znepřátelené tábory.

Relativní síla Miloše Zemana oproti roku 2013. Žlutá: Zde Miloš Zeman bodoval v prvním kole nadprůměrně (oproti druhému kolu 2013). Šedé okresy označují oblasti, kde nynější prezident tentokrát uspěl relativně méněRelativní síla Miloše Zemana oproti roku 2013. Žlutá: Zde Miloš Zeman bodoval v prvním kole nadprůměrně (oproti druhému kolu 2013). Šedé okresy označují oblasti, kde nynější prezident tentokrát uspěl relativně méně

Jedinou výjimkou z tohoto pravidla může být situace, kdy by se do druhého kola dostali dva kandidáti z jednoho konce politického spektra – například dva levicoví kandidáti jako před několika lety ve Slovinsku nebo dva nacionalisté jako na Slovensku v roce 2004. Jedině pak může přímá volba ztratit napětí a potenciál štěpit společnost, protože druhý tábor po prvním kole přestane zajímat.

Dvě Česka

To se ale ani letos u nás nestalo, a proto nás opět čeká souboj politických světů. Miloš Zeman se svou politikou v prezidentském úřadě posunul ještě více k čistému reprezentantovi národně levicové politiky, která ale v hodnotových otázkách vyznává konzervativní odpovědi.

To je svět, jenž je daleko silněji zastoupen na venkově, v bývalých Sudetech a více na Moravě a ve Slezsku než v západní části republiky. Miloš Zeman byl už v prvním kole jediným relevantním kandidátem tohoto „druhého Česka“, které má nyní jako téma číslo jedna odpor k migraci a islámu. Z tohoto faktu vyplynulo, že vlastně každý kandidát, jenž bude v druhém kole se Zemanem soupeřit, bude mechanikou přímé volby dotlačen k tomu, být reprezentantem druhé části společnosti, která je odpůrci karikována jako pražský svět, jenž vlastně ani netuší, že se žije i za značkou označující konec hlavního města.

Ve skutečnosti je ovšem toto „první Česko“ vedle většiny obyvatel hlavního města tvořeno i pražským zázemím, dalšími velkými městy a českým nesudetským venkovem, od Českých Budějovic po Náchod. „První Česko“ je ekonomicky i hodnotově liberálnější a dává podvědomě přednost Západu před koncepcí mostu mezi západní a východní částí Evropy.

50:50

Divokost závěrečného souboje letos navíc posiluje fakt, že oba tábory logicky vidí, že druhé kolo je tentokrát mnohem otevřenější než před pěti lety. Minule měl Karel Schwarzenberg pro druhé kolo viditelně omezenější rezervoár dalších hlasů než Miloš Zeman, protože bylo vidět, že voliči expremiéra Jana Fischera byli vlastně „zdivočelými zemanovci“. Letos naopak nynější prezident vyčerpal hlasy „druhého Česka“ téměř úplně už v prvním kole a nebude ve finálovém souboji lehce shánět další procenta potřebná k zisku nadpoloviční většiny.

Simulace výsledků druhého kola podle geografie prvního kola nás dovedla v minulém čísle Reflexu k předpovědi těsného výsledku, který může skončit až téměř plichtou 50:50. Jiří Drahoš by sice měl jasně vyhrát, pokud vysaje hlasy všech neúspěšných nezemanovských kandidátů z prvního kola, ale to bude velmi těžký úkol, který komplikují zejména některé charakteristiky voličstva kandidátů vypadlých v prvním kole.

Dvě bojiště

Klíč k úspěchu bude tentokrát ležet ve dvou oblastech, kde letos prezident Zeman bodoval v poměru ke druhému kolu v roce 2013 o něco hůř. Prvním rozhodujícím bojištěm bude tradiční lidovecká voličská bašta na jihu Moravy a na Vysočině.

Tam budou mít v rukou vstupenku na Pražský hrad pro jednoho z kandidátů voliči lidovců, kteří v prvním kole volili bývalého velvyslance ve Francii Pavla Fischera. Většina z nich podle analýzy volební geografie před pěti lety podpořila v druhém kole Miloše Zemana, ale teď bude rozpolcena mezi výzvou KDU-ČSL volit Jiřího Drahoše a Zemanovou hodnotově konzervativní politikou, jež zdůrazňuje křesťanské tradice a kritizuje islám.


Vše o prezidentu Zemanovi čtěte zde >>>


Druhé klíčové bojiště druhého kola pak najdeme na sever od Prahy, kde v této části Čech dobře bodovali Michal Horáček a Marek Hilšer. Oba tito kandidáti, stejně jako Fischer, jasně deklarují podporu Drahošovi, jejich voliči ale mnohdy pocházejí z regionů, kde se minule výrazné podpoře v druhém kole těšil Miloš Zeman a kde se nacházejí důležité volební bašty hnutí ANO, jehož lídr Andrej Babiš přes zaváhání krátce po prvním kole veřejně podporuje Miloše Zemana.

Do oblasti, kde prezident Zeman v prvním kole oproti roku 2013 tolik nezabodoval, patří sice také Praha a její okolí, ale tam o klíčové bojiště nepůjde, protože hlavní město je voličsky jádrem antizemanovského tábora a zdejší voliči „odpadlých“ kandidátů půjdou výrazně za Jiřím Drahošem.

To, jak přesně se v druhém kole rozdělí voliči kandidátů, kteří vypadli v prvním kole, rozhodne a učiní výsledek pravděpodobně velmi těsným. Naše simulace přinesla Zemanovi náskok tří tisíc hlasů, ale to je tak těsný rozdíl, že bude skutečně rozhodovat každý hlas a výsledek zůstane až do konce otevřený.

Klíčoví emigranti

To může nakonec přinést i neobvyklé finále voleb. Snad největší frustraci Zemanova voličského tábora by v tomto kontextu přinesla varianta, kdy by o výsledku voleb rozhodly hlasy odevzdané Čechy, kteří žijí, pracují nebo jen krátkodobě pobývají v cizině. Těch bylo v prvním kole téměř 12 a půl tisíce. Jen tisícovka „zahraničních“ Čechů ale dala před 14 dny hlas současnému prezidentovi. Bude-li tedy rozdíl mezi oběma kandidáty po sečtení druhého kola kolem 10 tisíc hlasů, zrodí se možná legenda o tom, jak nám prezidenta ukradli „zlí“ emigranti.

Už teď koluje internetem petice s návrhem, aby se hlasování Čechů v cizině zrušilo. V případě právě popsaného scénáře by jistě zastánců tohoto návrhu násobně přibylo, i když platí, že naše země možnosti hlasování Čechů v cizině oproti jiným evropským státům hodně omezuje. Přesto může migrace rozhodnout volby hned dvěma způsoby – nejen jako hlavní argument zemanovského tábora, ale i v podobě hlasů odevzdaných mimo území republiky.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

O ekonomických dopadech prezidentských voleb čtěte na E15.cz





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,850
22,020
28,920
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější