Z více než 200 tisíc lidí z celého světa, kteří projevili zájem o první cestu lidí na Mars bez návratu na Zemi, se do užšího výběru dostalo 1058 uchazečů. Je mezi nimi i jedna Češka. Další výběrová kola mají ještě zúžit počet zájemců o život na rudé planetě na konečných 24.
Podle webu nizozemské společnosti Mars One, která unikátní výpravu slibuje, se mezi 202 tisíci přihlášenými zájemci o jednosměrný let na rudou planetu objevilo i devět lidí z České republiky, dvě ženy a sedm mužů ve věku 23 až 48 let. Nejméně jedna z přihlášených Češek se do užšího výběru kvalifikovala. Podle serveru Týden.cz se jmenuje Lucie, je jí 24 let a studuje aplikovanou Informatiku na Jaderné a fyzikálně inženýrské fakultě ČVUT.
První kolo selekce oddělilo ty, kteří mají podle odborníků z Mars One fyzické a duševní předpoklady k podobné misi, od těch, kteří se tak nejeví či zjevně neberou misi moc vážně. „Dokonce jsme měli pár zájemců, kteří se na svých zaslaných videích představili nazí,“ uvedl web.
Mars tedy asi není pro nudisty vhodné místo. A to i přes to, že organizace celého letu trochu (dost) připomíná reality show Big Brother, nebo SuperStar. Nyní, když existuje vybraných 1058 uchazečů, proběhnou v průběhu příštích dvou let další tři výběrová kola. Výsledkem bude personální obsazení šesti týmů po čtyřech osobách.
Podle Mars One budou „kvalifikační kola“ vzrušující zkušeností pro kandidáty i pro místa jejich původu. Podrobnosti o průběhu letošní selekce společnost zveřejní až po uzavření dohod s médii. „Očekáváme, že ze zbylých kandidátů se stanou celebrity v jejich městech a zemích. Bude to velmi zajímavé,“ citoval web Mars One svého hlavního představitele Base Lansdorpa.
Vyslání materiálu potřebného k vybudování stanic na Marsu má začít za pomoci bezpilotních modulů v roce 2022. Cesta první skupiny „velvyslanců Země“ k rudé planetě se plánuje na duben 2024 a měla by trvat 210 dní. Druhá skupina má vyrazit o rok později.
Organizátoři projektu, který si podle nich vyžádá šest miliard dolarů, ale zatím zůstávají diskrétní ohledně stavu financování a řešení technických těžkostí, které s podobnou smělou misí souvisejí.
Odborníci proto v možnost realizace projektu většinou moc nevěří, zpochybňují ho po finanční i praktické stránce. Největší riziko podle nich představuje vysoká úroveň radioaktivního záření, která by mohla prvním kolonizátorům Marsu zničit imunitní systém a vyvolat u nich rakovinu.
Nizozemský inženýr Bas Lansdorp, který v roce 2012 s projektem přišel, je ale stále optimista. Potřebné prostředky chce získat od partnerských firem a od sponzorů, včetně médií. Mimo jiné prý plánuje nepřetržitý videopřenos ze života kolonistů na rudé planetě.
Pomineme-li evidentní nedostatek finančních prostředků a poněkud varietní způsob jakým je hodlá Lansdorp získat, není myšlenka kolonizační výpravy bez možnosti návratu v historii lidstva něčím neobvyklým. Jak jinak by před tisíciletími došli lidé do Austrálie, nebo obydleli ostrovy ztracené uprostřed oceánu?
Ostatně jeden takový případ máme i z (relativně) nedávné historie. Když Angličané počátkem 17. století osídlovali Severní Ameriku, kolonisté také moc nepočítali, že se ještě někdy do Evropy vrátí. Navíc věděli, že v prvních letech nedosáhnou soběstačnosti a budou odkázáni na zásobování z mateřské země. Přesto do takového rizika šli. Někteří skončili tragicky, ale další se v novém světě uchytili a svým potomkům zajistili spokojenou budoucnost.
