Začíná nám jaro ve fotbalové lize a lze se obávat, že na našich stadiónech bude zase o něco méně hráčů, na něž je radost se koukat. Kromě v titulku namátkou zmíněných osobností jich už příliš více nebude k vidění. Ovšem to, že kvalitní fotbalisté míří každoročně za lepšími výdělky do ciziny, je normální. Letos budeme citelně postrádat například brankáře Marka Čecha, zadáky Zápotočného se Sivokem, útočníky Lafatu a možná Zbyňka Pospěcha.
Jarní liga je v prognózách symetrická: čtveřice klubů může usilovat o titul a stejně tak čtyři týmy musí hodně myslet na záchranu. V čele tabulky se Sparta výrazně posílila Kuličem z Mladé Boleslavi, Slavia po podzimním odchodu Fořta získala bývalého slovenského reprezentanta Reitara, ale jinak kádr udržela pohromadě. Obě pražská „S“ jsou tedy favority. Liberec bez M. Čecha, Zápotočného a Ančice na titul moc myslet nemůže, stejně jako Mladá Boleslav bez Kuliče a Brezinského. Na konci tabulky budou mít starosti kromě posledního Slovácka také Příbram, Zlín a Kladno. Slovácku má ovšem zákaz přestupů kvůli neplacení mezd bývalým hráčům, což se rovná ortelu smrti. A jestliže má Kladno jistou fotbalovou kvalitu, Příbram zase mocného bosse Starku, tak by se Slováckem do druhé ligy mohl nejspíš zamířit Zlín… To by byla ovšem krutá rána pro tenhle región.
V předvečer ligového startu proběhla schůzka fotbalových agentů. V roce 2001 jich bylo u nás pouze pět, dnes již jednadvacet. Není proto divu, že se mezi nimi rozpoutal boj. Provize z částek za přestupy i z příjmů hráčů představují totiž slušný výdělek. Agenti, v jejichž čele je velká pětka Pavel Paska, Pavel Zíka, Zdeněk Nehoda, Ondřej Chovanec a Dalibor Lacina, se dohodli na tom, že nebudou porušovat etický kodex. To se vcelku čekalo, ale protože je na druhou stranu čím dále méně kvalitních fotbalistů, spory agentů hned tak neskončí. Fanoušky zřejmě tohle příliš nezajímá, navíc logicky nemají agenty v lásce. Protože právě díky jim nejlepší hráči z ligy mizí. Kluby jsou však ve vztahu k agentům dvojaké: občas je nenávidí za to, že shrábnou provize za přestup hráče, jež mohly putovat na klubové konto, ale častěji je chválí, byť tiše, protože kdyby jim neprodávali fotbalisty, těžko by se hradila režie týmu.
Nemá však význam agenty příliš odsuzovat, ostatně ve vyspělém světě se uplatňují i mezi umělci – herci, spisovateli, malíři. Odvádějí-li naše fotbalisty do ciziny, pak ovšem mají v klubech více šancí mladí hráči z tuzemska. To taky není k zahození. A pro tyhle mladíky je motivující na sobě pracovat, aby brzy odešli do ciziny. A tak pořád dokola. Sportovní užitek z toho však má zcela jistě národní tým a – také i divák. I když mezistátních zápasů se hraje jen pár do roka.
