nahoru

Pondělí, 23. 1. 2006

Petr Holec23. ledna 2006 • 18:03

Jaká ztráta času a maření talentu, ta politika! Přes týden jsem se nedostal ani k deníku, natož s JJ do postele. A to se mi hlavou honilo tolik vtipných metafor!! Místo toho jsem celý dny hnil na povinném partajním soustředění volebních lídrů. Ten blb předseda ho svolal, když zjistil, že se téměř vyrovnaly volební preference a že volby FAKT nebudou žádná prdel. Upřímně: kdyby mi zavolal a zeptal se mě na můj osobní názor, řekl bych mu klidně to samý - a zadarmo! Sám ji mám staženou už pěkně dlouho a nebude líp, haha…. (dobře, nebylo by to úplně zadarmo, nakonec co v politice je úplně zadarmo, ne? Ani podrazy NE! Jako obvykle před volbama začínám myslet na nějakou dozorčí radu – co kdyby? Myslím, že za těch dvanáct let v parlamentu jsem pro lidi udělal až DOST, takže teď by zase lidi mohli udělat něco pro mě a za dvě kila měsíčně plus auto na mě NAVŽDYCKY zapomenout, ne?) Partajní školení byla pěkná hovadina, ostatně jako cokoli partajního. Ráno jsme se například učili osobní hygienu, prý kvůli styku s voliči. Čištění zubů, mytí vlasů, antiperspiranty. Důležitý je i parfém, lidi – zvlášť ženy - si ho zapamatují a ztotožní s konkrétními věcmi. V tom případě se přestávám parfémovat: jestli to tak doopravdy je, mohl bych skončit jako Kulínský. I vysoký politik je jen obyčejný muž, když přijde na upouštění stresu. A neexistuje pro něj nic horšího, než když si ho voliči spojí s čímkoli konkrétním!!!! Většinu času zabrala výuka profesionálního lhaní – tzv. říkání nepravdy. Učilo nás pět profesionálů, všechno bývalí politici nebo novináři. Nebyli úplně špatní, znali dobře svý řemeslo. Jenže co můžou naučit matadory, jako jsem já? Samozřejmě že vím, že když se vás například v televizi zeptají, jestli jste se stýkali s odsouzeným člověkem, řeknete, že jste se nedopustili ničeho trestného a že i politik má stejná práva jako ostatní lidé, včetně novinářů. Nebo jestli jste podepsali nějaký dokument? No a co!!!! Odpovíte, že v té době jste podepisovali spoustu takových dokumentů a že i politik je jen obyčejný člověk, který dělá chyby, stejně jako novinář. Občas prostě hodíte podpis na špatný papír, politika je dost stresující povolání. A když jste ve sračkách až po kolena (nebo ještě mnohem hůř) a chtějí po vás odstoupení, použijete větu: To nejsem teď schopen předjímat, bylo by to nefér vůči straně. Grémium, které o tom bude rozhodovat, je svébytný orgán. Ale obecně tenduji k expektacím, že grémium rozhodne jednoznačně. Vždycky platí zásada dvě na tři: maximálně dvě cizí slova na tři věty. Aby to nevypadalo, že mlžíte – neříkáte pravdu. Nebo říkáte nepravdu? Ježíš: nechtěl bych být voličem! Už musím končit. Zbytek příště!

Jaká ztráta času a maření talentu, ta politika! Přes týden jsem se nedostal ani k deníku, natož s JJ do postele. A to se mi hlavou honilo tolik vtipných metafor!! Místo toho jsem celý dny hnil na povinném partajním soustředění volebních lídrů. Ten blb předseda ho svolal, když zjistil, že se téměř vyrovnaly volební preference a že volby FAKT nebudou žádná prdel. Upřímně: kdyby mi zavolal a zeptal se mě na můj osobní názor, řekl bych mu klidně to samý - a zadarmo! Sám ji mám staženou už pěkně dlouho a nebude líp, haha…. (dobře, nebylo by to úplně zadarmo, nakonec co v politice je úplně zadarmo, ne? Ani podrazy NE! Jako obvykle před volbama začínám myslet na nějakou dozorčí radu – co kdyby? Myslím, že za těch dvanáct let v parlamentu jsem pro lidi udělal až DOST, takže teď by zase lidi mohli udělat něco pro mě a za dvě kila měsíčně plus auto na mě NAVŽDYCKY zapomenout, ne?)
Partajní školení byla pěkná hovadina, ostatně jako cokoli partajního. Ráno jsme se například učili osobní hygienu, prý kvůli styku s voliči. Čištění zubů, mytí vlasů, antiperspiranty. Důležitý je i parfém, lidi – zvlášť ženy - si ho zapamatují a ztotožní s konkrétními věcmi. V tom případě se přestávám parfémovat: jestli to tak doopravdy je, mohl bych skončit jako Kulínský. I vysoký politik je jen obyčejný muž, když přijde na upouštění stresu. A neexistuje pro něj nic horšího, než když si ho voliči spojí s čímkoli konkrétním!!!!
Většinu času zabrala výuka profesionálního lhaní – tzv. říkání nepravdy. Učilo nás pět profesionálů, všechno bývalí politici nebo novináři. Nebyli úplně špatní, znali dobře svý řemeslo. Jenže co můžou naučit matadory, jako jsem já? Samozřejmě že vím, že když se vás například v televizi zeptají, jestli jste se stýkali s odsouzeným člověkem, řeknete, že jste se nedopustili ničeho trestného a že i politik má stejná práva jako ostatní lidé, včetně novinářů. Nebo jestli jste podepsali nějaký dokument? No a co!!!! Odpovíte, že v té době jste podepisovali spoustu takových dokumentů a že i politik je jen obyčejný člověk, který dělá chyby, stejně jako novinář. Občas prostě hodíte podpis na špatný papír, politika je dost stresující povolání. A když jste ve sračkách až po kolena (nebo ještě mnohem hůř) a chtějí po vás odstoupení, použijete větu: To nejsem teď schopen předjímat, bylo by to nefér vůči straně. Grémium, které o tom bude rozhodovat, je svébytný orgán. Ale obecně tenduji k expektacím, že grémium rozhodne jednoznačně. Vždycky platí zásada dvě na tři: maximálně dvě cizí slova na tři věty. Aby to nevypadalo, že mlžíte – neříkáte pravdu. Nebo říkáte nepravdu?
Ježíš: nechtěl bych být voličem!
Už musím končit. Zbytek příště!


+ dárek navíc
K předplatnému dárek navíc

Kurzy měn
25,760
22,080
29,280
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější