Náhody bývají zábavné. V tom samém týdnu mezinárodní tým expertů doporučil otevřít naše vyšší odborné a vysoké školy mnohem širšímu okruhu zájemců a zavést nějakou formu školného, zatímco první bod, na němž se politici shodli při jednání o vládě, zněl, že školné nebude. Opravdu žádný důvod k radosti.
Pokud jde o vysokoškolské vzdělání, existují v české veřejnosti dva opravdu důsledně zakořeněné předsudky. První – více studentů znamená snížení úrovně vysokých škol. Druhý – školné brání chudým studovat. Expertní skupina OECD, která vypracovala obsáhlou studii o českém terciárním vzdělávání (to je to po střední škole), minulý týden zveřejnila její výsledky a konstatovala, že český systém vyšších odborných a vysokých škol je příliš uzavřený. Neumožňuje dostatečný pohyb mezi jednotlivými typy škol a také současná podoba středního vzdělávání brání mnoha mladým lidem pokračovat ve studiu. Standardní odpověď české veřejnosti zní, že více studentů nepotřebujeme, už i tak studuje kde kdo a úroveň vysokých škol by jen dál klesla. Jde o nepochopení věci. Samozřejmě, že dnes je a nejspíš i vždy bude rozdíl mezi absolventem vyšší odborné školy nebo bakalářského studia na regionální univerzitě a dejme tomu absolventem matematicko – fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. To nikdo nepopírá. Pořád ale platí, že jednomu i druhému další studium po maturitě obohatí život a usnadní hledání dobře placeného zaměstnání. Z tohoto hlediska je více absolventů vysokých škol jednoznačně žádoucí a na nárocích magisterských univerzitních oborů není třeba měnit nic.
Druhý předsudek už vyvracel leckdo, přesto se také drží zuby nehty. Zpráva expertů OECD jednoznačně doporučuje zavést nějakou formu školného. Současné vedení ministerstva doporučuje takzvané odložené školné, které nezpůsobuje sociální bariéru, protože ho platíte až zpětně ze svých nadprůměrných příjmů. Pravděpodobnost, že nadprůměrné budou, je velmi vysoké. Tohle potvrzují statistiky jednoznačně. Jsme v Evropě druhou zemí, kde se vysokoškolské vzdělání na výši platu projevuje nejvíc. Přesto veřejnost masově trvá na tom, že školné by bránilo chudým studovat. Není to pravda. Statistiky jasně ukazují, že právě ve chvíli, kdy školné nemáme, je odhodlání talentovaných mladých lidí z chudších rodin jít na studia mimořádně nízké. Mnohem nižší, než v zemích, kde školné a systém podpory chudších studentů existuje. Přitom i nepříliš majetní rodiče ze svých daní přispívají na studium těch, kteří by si ho mohli bez větších problémů zaplatit. Jestli nějak vypadá sociální nespravedlnost, tak právě takto.
Přesto se na odkladu školného politici snadno shodli a ani reformu středního a vysokého školství asi čekat nemůžeme, protože současné vedení ministerstva je na odchodu. A tu zprávu OECD si můžeme tak akorát strčit … do knihovny. Podobných publikací, které říkají prakticky totéž, už tam za poslední léta mám…
