Dva týdny po parlamentních volbách v České republice se otevřou i volební urny na Slovensku. Předvolební situace tam v mnohém připomíná tu naši. Jak tedy s českými brýlemi rozumět slovenské politice?
Nejprve si na pomoc vezmeme průměr předvolebních průzkumů, jak je prezentuje na Internetu slovenský deník Sme. V tabulce vidíte, které strany s jakými lídry a preferencemi mají šanci se dostat do parlamentu. Stejně jako u nás i tam je hranicí pět procent hlasů.
Začneme od jednoznačného favorita. V roli slovenského Jiřího Paroubka jde do voleb premiér Robert Fico se stranou Smer – sociální demokracie. Má ještě větší náskok, než měla ČSSD v Česku, ale i ten se od konce loňského roku (měl i 40 %) pomalu ztenčuje.
Šance pravice
Největší pravicovou opoziční stranou je SDKÚ-DS, kdysi v čele vlády zaváděla reformy, na které upíral pozornost celý ekonomický svět. Podobně jako ODS i ona vyměnila lídra poměrně těsně před volbami. Místo stále ještě předsedy Mikuláše Dzurindy je teď hlavní postavou voleb „slušňačka“ Iveta Radičová, loňská kandidátka na prezidentku.
Partnerem napravo může být nováček Sloboda a Solidarita. Její šéf Richard Sulík v minulosti zaváděl rovnou daň jako poradce ministra financí. Teď jeho nová strana zdůrazňuje další ekonomické reformy a vyzývá k šetření. Tím připomíná Miroslava Kalouska a TOP 09. Na rozdíl od něj je ale v politice nováčkem. Věci veřejné zase připomíná důrazem na Internet – na Facebooku má polovinu potřebného počtu příznivců k překonání pětiprocentní hranice pro vstup do parlamentu. Na rozdíl od VV však klade důraz na průhlednost všech členů strany, kteří musí projít poměrně náročným přijímacím řízením.
Druhým partnerem je Křesťanskodemokratické hnutí. Strana s předsedou Jánem Figelem stojí tak trochu stranou předvolebních bouří, skandálů i slovensko-maďarských sporů o dvojí občanství. Na rozdíl od KDU-ČSL má místo v parlamentu prakticky jisté.
Rozhodující malé strany
Stejně jako v České republice nakonec ale o všem zřejmě nerozhodne zisk hlavních stran, nýbrž zisk těch malých. Pro složení budoucí vlády bude klíčové, zda se do parlamentu dostanou čtyři malé partaje:
Potenciální partneři pro pravici jsou dvě maďarské strany: Strana maďarské koalice pod vedením Pála Csákyho, stojícího na straně maďarské vlády a jejích kontroverzních zákonů o dvojím občanství a maďarské soudržnosti i za hranicemi státu. A od SMK odštěpené strany Bély Bugára Most-Híd, která se naopak profiluje jako zastánkyně větší slovensko-maďarské soudržnosti v rámci Slovenska. Noční můrou maďarské menšiny na Slovensku je teď představa, že těsně pod pěti procenty zůstanou obě strany. Pravděpodobnější se však zdá, že se dostane jedna a druhá zůstane před branami. Která bude která, zůstává zatím jedním z největších otazníků těchto voleb.
Možní spojenci pro případnou vládu Roberta Fica jsou dosavadní koaliční partneři Slovenská národní strana, jež čím dál výrazněji brnká na národoveckou strunu zneužívajíc slovensko-maďarského napětí, a HZDS někdejšího premiéra Vladimíra Mečiara. Zdá se, že zatímco SNS Jána Sloty se do parlamentu dostane, Mečiar poprvé skončí úplně mimo.
Těsný výsledek
Takže jaké jsou možnosti? Pokud sečteme preference všech osmi stran, tak nám vychází velmi těsný výsledek: 45 % pro Ficovu skupinu, 47,7 % pro pravici. Jestliže vynecháme z každého tábora tu nejmenší stranu, pak je to 40,4 % pro Fica a 42,2 % pro opozici. Těsné výsledky s mírným vedením nevládních stran, ale s výhodou zisku vítěze pro vládní stranu připomínají české předvolební průzkumy.
Slovenské volby jsou pro nás nyní možná úplně nejzajímavější od rozpadu federace. Přikloní se Slovensko k Česku a zatočí kormidlem doprava? Nebo zůstane věrné oné protikladnosti, která v obou zemích vždy nastolila opačně orientovanou vládu? Rozhodovat se bude v sobotu 12. června od sedmi do 22 hodin.
