Tragédie v základní škole v americkém Newtownu otřásla částí světa. Už jen proto, že smrt dvaceti nevinných malých dětí, zabitých šíleným útočníkem je něco ultimátně nelidského, noční můra každého rodiče a čin, před kterým se zastaví rozum a puká srdce každého mentálně zdravého člověka.
Nelze nikomu zakázat, aby tváří tvář této události mudroval nad tím, proč zrovna tahle událost, nebo tyhle děti připoutaly pozornost tolika lidí a podobné nesmysly, ale faktem je, že podobné mudrování je přinejmenším nevkusné. Smrt dvaceti nevinných malých dětí, které nikomu nic neudělaly, nemá smysl s ničím srovnávat. Protože ať si myslíte co chcete, na konci je prostě dvacet mrtvých dětí, které nedostaly šanci.
S jednou debatou se ale Američané budou muset poprat. A to je debata o regulaci střelných zbraní. Amerika je pyšná na svůj druhý dodatek ústavy, který zaručuje právo vlastnit zbraň. Ale otázka zní: Měli otcové zakladatelé při psaní ústavy na mysli, aby každý Američan měl prakticky bez omezení možnost vlastnit tohle?
Tohle je zbraň Bushmaster 223 AR 15, zbraň, se kterou sotva dospělý Adam Lanza zabil v Newtownu nejprve svoji matku Nancy, a pak dvacet malých dětí a několik učitelů a učitelek. Tahle puška, stejně jako čtyři další, patřila Lanzově matce, která mladíka, věrna americkým tradicím, učila střílet.
Proč měla běžná učitelka, která bydlela ve velmi bezpečném a relativně bohatém americkém maloměstě, čtyři útočné pušky, které se jen velmi málo liší od těch, které používá americká armáda v Afghánistánu? Na obranu? Před čím asi? Před Usámou Bin Ládinem? Před komunisty? Nebo před sousedem, který jí chodil trhat angrešt? Nejde mi o to, jestli mohla nebo nemohla zbraň vlastnit, zda na to měla nebo neměla právo. Zajímá mě jednoduchá otázka - dává to smysl?
Americká kultura zbraní se za posledních pár let velmi změnila. Podle některých výzkumů připadá na 100 Američanů asi 90 střelných zbraní. Heslo doby podle mnoha republikánských politiků je "být ozbrojen znamená předcházet zločinu". Což možná mohlo platit, dokud Američané vlastnili pouze krátké střelné zbraně. Ale obyvatelé USA, země, která (navzdory mnoha romatickým fanouškům) je svázána mnoha velkými i malými pravidly a omezeními, často zcela nesmyslnými, si v poslední době začali ve velkém kupovat i taktické a útočné pušky, protože v některých státech je snažší koupit takovou pušku, než třeba přihlásit psa. Právě takové, jakou je Bushmaster nebohé paní Lanzové.
Američané nikdy nepřijdou o svůj druhý dodatek. Amerika je na kultuře zbraní postavena, protože ta země byla střelnými zbraněmi vybudována. Ale stejně jako se extrémističtí republikánští fanatici budou muset vyrovnat s faktem, že přece jen nakonec možná nejsme všichni z Adama a Evy, tak se bude muset druhý dodatek přizpůsobit posunům ve zbrojním průmyslu. Už jen z jednoduchého důvodu. Vymyká se to nejen zdravému rozumu, ale i kontrole. Když Adam Lanza napochodoval do základní školy v Newtownu a začal masakrovat pětileté děti, měl vedle Bushmastera i dvě pistole a neprůstřelnou vestu. Měl větší palebnou sílu a lepší taktické vybavení, než běžná policejní hlídka, která by na místo činu dorazila jako první. O "dobrém ozbrojeném občanovi", který jde náhodou kolem a zabrání zločinu, tak jak si ho vysnili někteří američtí politici a zbrojní lobbisté, nemluvě.
Právě množství zbraní je v podobných případech největší problém - jednu z učitelek ve škole našli rozstřílenou uprostřed mrtvých dětí, které se pokoušela zachránit vlastním tělem. Kdyby měl Lanza nůž, možná by nepřežila učitelka, ale rozhodně většina dětí, které by dostaly možnost utéct. Kdyby měl Lanza běžnou pistoli, byly by ztráty na životech větší ale nikoli stejné. Jenže Lanza měl legálně koupenou pušku. Nemusel měnit zásobníky, nemusel přebíjet. Podle policie stihl bez problémů vystřílet několik set nábojů. Kdyby se nezastřelil, mohl v klidu pokračovat další desítky minut. Nebyl obklíčen, nebyl pod palbou. Skončil, protože mu došly náboje. A další pušky se mu zjevně nechtělo nosit.
Američané se musí hodně rychle rozhodnout, proč vlastně druhý dodatek mají. Zda kvůli ujetému fetišismu ze zbraní, nebo kvůli něčemu, co má smysl, nejen jako historický přežitek. Ale volně prodejné útočné pušky prostě smysl rozhodně nemají. Mrtví z Newtownu jsou nejlepší důkaz.
Autor vlastní legálně drženou zbraň.
