nahoru

Ujetost roku: Pojišťovák s plnicím perem v nose

Richard Klíčník27. května 2017 • 14:28
Ujetost roku: Pojišťovák s plnicím perem v nose
foto: archív

Výhodou rozvíjejícího se komiksového trhu v České republice – ano, stále jsme rozvojová země – není jen zvýšení produkce komiksových sešitů, knih a alb, ale zejména zpestřování žánrů, které u nás vycházejí. A zatímco už máme velmi přesnou představu, co nabízí komiks superhrdinský, ty ostatní nás občas dokážou dost překvapit. A nakladatelé jako by soutěžili, kdo vydá ten nejujetější komiks.

Minulý rok jsme psali o originálním díle Nebeský bibendum Nicolase de Crécyho. Jeho hlavním hrdinou je tuleň Diego, který má spasit svět. Ale kam se hrabe de Crécy na belgický komiks Françoise Boucqa s názvem Dobrodružství Jeronýma Moucherota, který jako další svazek edice Mistrovská díla evropského komiksu vydalo nakladatelství Crew.

Můžeme předznamenat, že něco takového jste ještě neviděli a že při čtení budete mít chuť napsat do nakladatelství, aby vám zjistili, jaké prášky Boucq užívá. Ne že byste je chtěli brát permanentně, ale za zkoušku by dozajista stály. Druhá myšlenka nejspíš bude, že pokud většina belgických komiksů vypadá podobně, tak se nedivíte, že u nás prorazil jen ten zpropadený Tin Tin.

Jeroným Moucherot je pojišťovák, ovšem svět, ve kterém žije, je opravdová džungle. A Moucherot je tygr bengálský (i když nosí oblek z kůže levharta obláčkového), jenž se jí prodírá s plnicím perem protknutým nosem. Bojuje s kolegy proti Nepředvídatelnu, ale sám je v jeho spárech prakticky nepřetržitě. Ano, Nepředvídatelno je společně s Moucherotem hlavním hrdinou ve fikčním světě, kde jednoho občana ze čtyř sežere pterodaktyl.

Celý komiks se nalézá hluboko za hranicí surreálna a Tristan Tzara by při jeho čtení zcela jistě bledl závistí. Moucherot prchá před zlotřilými šmouly, jeho syna unáší žralok ze čtvrtého rozměru, který se nalézá ve zdech domu, v němž náš hrdina bydlí (a do kterého se na záchrannou výpravu vydává s pomocí souseda Leonarda da Vinciho). Mezi stěnami jej málem převálcuje metafora neštěstí ve formě zběsilého vlaku a poprvé, ale ani omylem naposledy si zde Boucq utahuje z věčných dopravních kolapsů a zácp, které jsou z celé knihy asi nejrealističtějším prvkem (i když jde o želvoauta).

A to jsme odvyprávěli pouhopouhý začátek celého komiksu, který sice zaujme neuvěřitelným gejzírem nápadů a popkulturních odkazů všeho druhu, ale na druhou stranu tím samým začne po chvíli unavovat, ne-li dokonce nudit. Moucherotova šílená dobrodružství jsou totiž možná stravitelná po menších dávkách, ale 192 stran je opravdu příliš, protože už v polovině si začnete připadat jako na fakt silném bad tripu – a to víte, že jste teprve v polovině a jen tak se neproberete.

Asi nejlépe z celé knihy vyznívají nejkratší příběhy, u kterých můžeme obdivovat autorovu schopnost zkratky a absurdní pointy. Ovšem u delších příhod, které stále nekončí pro lavinu ztřeštěností, vás právě předchozí důkaz o schopnosti kvalitního, rázného zakončení bude pěkně štvát – svou absencí.

Moucherot by před deseti lety v Česku vyjít nemohl, protože nakladatelé se rizikovějším podnikům vyhýbali. Dnes je jejich pozice na trhu silnější, tudíž si mohou tu a tam udělat radost a vydat něco, co nepatří do hlavního proudu – a s trochou štěstí se najde dost nadšenců, kteří se s Jeronýmovým entuziasmem rozhodnou tenhle šílený podnik podpořit. Je nepopiratelně dobře, že se Moucherot představuje českému publiku, ale s rukou na srdci můžeme prohlásit, že nás jeho neznalost rozhodně nijak neomezovala.

 

 

Richard Klíčník


Klíčová slova: komiksová sobota, komiks, kultura



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,010
22,110
28,470
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře