Atentát na premiéra Roberta Fica ukázal, že politika na Slovensku je pojímána velmi emotivně a jednoduché vysvětlení některé problémy nemají. Moderní dějiny země a slovenské společnosti jsou složité a ovlivněné mnoha faktory. Jako kdyby zde někdo hodil všechny názory do mixéru a pak je promíchal.
Jednou z nejdiskutovanějších otázek (i v České republice) v poslední době bylo, kam se vlastně Slovensko ubírá – chce být součástí Západu, nebo ho někdo tahá na Východ? Soudy byly jednoznačné podle toho, kdo byl hodnocen a kdo má jaký přístup k válce na Ukrajině. Důvodem zvýšeného zájmu o naše sousedy byly především loňské zářijové volby do Národní rady (parlament) a letošní jarní prezidentské volby. V těch prvních vyhrál Ficův SMER – SD, který pak společně se stranami HLAS – SD a SNS vytvořil vládu. V těch druhých jasně triumfoval Peter Pellegrini. V obou případech se pak tvrdilo, že teď Slovensko zamíří východním směrem a že bude mít blíž k Rusku. Takový pohled je legitimní, ale když si dáme do kontextu historické zkušenosti i tvrdá data, vidíme něco jiného. „Nejjednodušší vysvětlení pozitivního vztahu k Rusku na současném Slovensku, který lze označit jako rusofilství, spočívá v tom, že je součástí slovenské politické a kulturní tradice od první třetiny 19. století. Nevznikl primárně jako důsledek současné hybridní propagandy, jak se někdy mylně uvádí, ale má své historické příčiny a kořeny,“ tvrdí slovenský právník a politolog Daniel Šmihula. Ten k tomu ještě přidává panslovanskou orientaci, která je u části Slováků pořád přítomná.
V této souvislosti jsou ale zajímavá data, která dlouhodobě sbírají vědečtí pracovníci Slovenské akademie věd a dvě agentury v rámci sociologického průzkumu Ako sa máte, Slovensko? Z nich plyne, že v letech 2014 až 2024 se podíl slovenských občanů preferujících jasnou orientaci na Rusko udržel na úrovni kolem 10 procent, ale podíl těch, kteří si myslí, že Slovensko patří na Západ, vzrostl z 26 na 42 procent. Ovšem je zde i ohromně velká skupina těch, kteří se vidí „někde uprostřed“. Těch bylo při posledním měření 41 procent, ale předtím více než polovina. Kam tedy slovenská společnost v tomto případě míří? Není to úplně jasné, protože média a politici z dat a průzkumů vyzobávají vždy jen to, co se komu právě hodí.
Narušená rovnováha
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
