Osmý díl Hry o trůny VI: Brienne, Arya a khaleesi to zas všem ukázaly | Reflex.cz
nahoru

Osmý díl Hry o trůny VI: Brienne, Arya a khaleesi to zas všem ukázaly

Kateřina Kadlecová13. června 2016 • 19:12
Osmý díl Hry o trůny VI: Brienne, Arya a khaleesi to zas všem ukázaly
foto: HBO

I když šestá řada není, co to bývalo (nebo jsem to jen já a mí přátelé, komu roztříštěnost děje, nebo spíš dějů, zatím poslední série GoT dovoluje sledovat každý díl natřikrát, s pauzami, když dřív jsme ho zhltli a celý týden se těšili na další?), osmá část se povedla. Z Ohaře se stává bojovník za světový mír, Jaime i jeho malej brácha mají štěstí ve hře a ženské to opět všem spočítaly. Uvidíte sami. Momenty strachu i vzrušení z (výtečně natočené) honičky a boje mi připravila především Arya. Hraje ji MAISIE WILLIAMSOVÁ, s níž jsme nedávno přinesli rozhovor. Tu ho máte i v elektronické verzi.

Maisie, prý s Aryou sdílíte tvrdohlavost. Co víc?

Obě jsme překotně dospěly. Na počátku příběhu Arya žije na Zimohradu, ve světě, kde jsou čest a loajalita odměňovány, načež ji zničehonic obstoupí temnota a úklady. Setnou jí otce, toho nejčestnějšího člověka na světě, vyvraždí jí půlku příbuzenstva, bratři zmizí neznámo kam. Zhroutí se jí svět. Naštěstí brzy zjistí, že se na to zlo musí adaptovat, naučit se s ním žít a bojovat. Musím přiznat, že jsem se chvílemi v životě cítila podobně. Jako mrňavá holka jsem měla to štěstí, že jsem naskočila do správného vlaku, ale filmový průmysl se ukázal jako nečekaně tvrdý – najednou nevíte, kdo to s vámi myslí dobře, kdo překroutí všechno, co v dobré víře řeknete, a udělá z vás v očích diváků a fanoušků někoho, kým ani náhodou nejste. Ale to je cena, jakou zřejmě platí všichni herci a všechny osobnosti popkultury. Nejsem tak naivní, abych to nevěděla.

Máte dva miliony sledujících na Instagramu a milion a půl fandů na Facebooku. Na sociálních médiích podporujete charitativní akce a zajímavé projekty, ale zároveň sdílíte, i když opatrně, informace ze svého osobního života. Nemůžete si za ty zmíněné podtrhy tak trochu sama?

O soukromí bych jako herečka přišla tak jako tak, a na sociálních sítích je celá moje generace. Vy dospělí si říkáte – co je sakra zajímavého na tom, věšet svůj život na internet a dávat se všanc? Ale my jsme jen šli tam, kam nás táhne budoucnost, zatímco vy jste se zasekli a odmítli si zvyknout. Chápu, ta bezbřehost internetu a fakt, že se vydáváme do neprobádaných vod, je malinko strašidelná, takže se právem bojíte – je jako oheň, dobrý sluha a zlý pán. Nechci předstírat, že se na síti neděje nic špatného, ale měli bychom být vděční za všechny benefity, které nám přinesla, a ne jen děsit děti historkami o holkách, co si následkem kyberšikany sáhly na život. Spíš děti i sebe učme zacházet s tímhle cenným nástrojem opatrně a tak, aby nám byl k co největšímu prospěchu.

Vám je ku prospěchu nesmírně, udělal z vás jednu z nejsledovanějších náctiletých celebrit.

Pro zatím neetablované herce je dnes naprosto nezbytné, aby byli hodně vidět na sociálních sítích. Všichni v mém okolí je berou dost vážně, všichni castingoví agenti je sledují. Nemusíte se snižovat k tomu, abyste tam proháněli drby a nadávali ostatním. Nehledě k tomu, že lidi stejně nejvíc klikají na fotky mého psa.

Není to tak dávno, co jste překročila osmnáctku. Co znamená dovršení formální zletilosti ve filmovém byznyse?

Strašně moc! Můžu na place strávit mnohem víc hodin denně, než když mi bylo sedmnáct a míň, už mě tam nemusejí doprovázet rodiče, smím bez omezení točit v noci… Vzhledem k tomu, že nejspíš vypadám o něco mladší, budou mě teď nejspíš s tímhle obrovským bonusem častěji obsazovat do rolí patnácti- nebo šestnáctiletých holek.

Hra o trůny má dosud na kontě 26 cen Emmy a 86 nominací na ně, je to jeden z nejúspěšnějších, nejsledovanějších, nejdiskutovanějších seriálů vůbec. Co pro vás znamená, že ho už šest let spolutvoříte?

Tady nejde jen o automatické znásobení vašich honorářů pro další projekty a o obrovské zviditelnění. Všichni, a to včetně našich hereckých veteránů typu Petera Dinklage, Charlese Dance nebo Jonathana Pryce (kteří hrají Tyriona a Tywina Lannisterovy a Nejvyššího vrabčáka; pozn. red.), jsme se toho myslím hodně naučili. Hlavně my mladí samozřejmě. Jak fungují kaskadérské kousky, co všechno dokážou kamery a světla, jaké existují styly hraní, jak se liší přístup smrkáčů, co sotva vyšli školu, a matadorů… A všechno v tomhle jediném seriálu, v mé první životní zakázce! Ze začátku jsem cítila, že mi chybí zkušenost i formální vzdělání a že prakticky ve všem kulhám pár kroků za ostatními – a pak jsem zjistila, že se to dokážu naučit za pochodu.

Jaké scény pro vás byly nejnezapomenutelnější?

Už asi nikdy neuvidím nic tak strhujícího jako Hardhome (Tvrdodomov je osmý, nejlépe hodnocený díl páté série; pozn. red.). Masakr Divokých, které Bílí chodci po zavraždění promění v nemrtvé, se natáčel několik dní. My, co jsme přihlíželi, jsme viděli jen útržky, zlomečky – jednou chlapce z Noční hlídky, jak trénuje boj s Jonem Sněhem, další den namaskovaná těla desítek lidí, která se válejí všude kolem a vypadají opravdu hodně mrtvě… Když pak sledujete celou tu věc na plátně, doslova zkameníte hrůzou i údivem. To obecně platí pro všechna natáčení velkých scén Hry o trůny – žádné hraní před zeleným plátnem, na které se pak digitálně vykouzlí snová krajina. Všechno je to skutečné, často do nejmenších detailů. Třeba můj Dům mrtvých, všechny ty obličeje uložené ve Svatyni tváří ve vysokánských regálech, jsou prokreslené, domodelované.

Hra o trůny, 6. řada.Hra o trůny, 6. řada.

Jak jste se cítila, když jste dočetla scénáře všech epizod šesté řady?

Děkuji, hrozně. Vy jako diváci to znáte: Bojím se, že to skončí, ale zároveň se toho nemůžu dočkat. Po dosavadních padesát epizod jsem měla pocit, jako kdybychom stoupali na kopec, a teď z toho kopce začínáme scházet. My herci ještě dřív než vy diváci prožíváme šoky a zklamání, když některá oblíbená postava umře a její představitel se musí rozloučit. Ale i tak vám garantuju, že nikdo z nás netuší, kdo v následujících řadách přežije, kdo skončí na straně dobra a koho si vezme zlo.

No a jak si za dva roky, po osmé, zřejmě závěrečné řadě, začnete užívat svůj život bez Hry o trůny?

Život bez ní? Ten seriál je můj život!

Rozšířená verze rozhovoru vyšla v Reflexu č. 17, v šestnáctistránkovém speciálu Hry o trůny.


Klíčová slova:
hra o trůnyzapnutá bednafantasy


Diskuse ke článku

 

reklama
Komentáře
E15
Nejčtenější