Made in Čína a Druhý věk strojů

Made in Čína a Druhý věk strojů Zdroj: Archív

Čína a roboti: O současnosti a budoucnosti výroby

Budoucnost patří strojům a je to dobře. Budoucnost asi tak úplně nepatří Číně – a taky je to dobře.

Druhý věk strojůDruhý věk strojů|ArchívErik Brynjolfsson a Andrew McAfee: Druhý věk strojů

Ekonomové z MIT Erik Brynjolfsson a Andrew McAfee ve své druhé společné knize Druhý věk strojů (vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing v překladu Filipa Drlíka) argumentují, že svět stojí na prahu druhé průmyslové revoluce. Parním strojem nastávajících změn budou automatizace, robotizace a digitální technologie. Ti, kteří si tyto změny uvědomují, před nimi často varují, zejména protože roboti připraví o práci masy lidí. A navíc těch nejméně kvalifikovaných. Brynjolfsson a McAfee jsou však optimisty a čtenářům svůj pohled na budoucnost předkládají jak ve formě odlehčených osobních zážitků s roboty či automobily bez řidiče, tak v podobě tvrdých ekonomických dat. Technologická revoluce s sebou nutně nese i společenské změny, tvrdí autoři. Tou nejviditelnější bude prohlubování propasti mezi bohatými a chudými. I chudí budou díky levnější výrobě bohatší, ale bohatí si v digitální době přijdou na mnohem více. Ani zde Brynjolfsson a McAfee nevidí problém, pokud budou vlády následovat jednoduchá doporučení klasických ekonomů a podpoří podnikání, zpřístupní vzdělání a zavedou například zápornou daň z příjmu. Jak politiky přesvědčit, aby jejich volání vyslyšeli a nestáli optimistické vizi budoucnosti v cestě, autoři neříkají. Tolik optimismu možná ani mít nelze.

Made in ČínaMade in Čína|ArchívPaul Midler: Made in Čína

Že je Čína zvláštní země, věděl už Marco Polo. A to možná v Číně ani nikdy nebyl. Paul Midler není mořeplavec, ale americký dovozce, jenž na vlastní oči viděl, jak se v Číně vyrábí, kopíruje a podvádí. Za více než dvě dekády nasbíral řadu zajímavých zkušeností přímo v centru světové velkovýroby a čtenářům je představuje ve své první a zatím jediné knize Made in Čína (vydalo nakladatelství Práh, přeložil Ondřej Horecký). A je to zábavné a děsivé čtení zároveň. Že byste jako dovozce chtěli, aby si při výrobě drogistického zboží zaměstnanci myli ruce? Proč by to dělali, když se to nikdo nedozví? A že byste to chtěli vy, protože vám záleží na kvalitě? Kupte mýdlo zaměstnancům sami, čínští výrobci na takový luxus nemají peníze. Je jedno, co chcete vyrobit, stačí poslat jeden vzorek a dostanete přesnou kopii. Tedy alespoň na pohled. Jestli bude plnit svoji funkci, je druhořadé. Příběhy Paula Midlera jsou především o čínské a obecně asijské mentalitě. Kdo ji zná, upřímně se pobaví nad známými stereotypy. Pro čtenáře, kteří se do střetu kultur s Číňany nedostali, může být Made in Čína zdrojem vrásek z údivu. Autor Čínu ani její početné obyvatele nesoudí, nehledá příčiny a řešení. Nezabíhá do otázek globalizace a ekonomie více, než je nezbytně nutné. Paul Midler především baví a to umí dokonale.