Knižní tipy: Hadi v oblecích a Slíva na Návrší

Knižní tipy: Hadi v oblecích a Slíva na Návrší Zdroj: Archív

Hadi v oblecích a Slíva na Návrší

Jak vyjít (nebo vyběhnout) s psychopatem v pracovním procesu, prozradí tandem známého psychopatologa a zkušeného personalisty. Zatímco „něžně sněží na Žebětín“ v nové básnické sbírce držitele Ceny Magnesia Litera Víta Slívy.

Hadi v oblecích aneb Psychopat jde do práceHadi v oblecích aneb Psychopat jde do práce|ArchívPaul Babiak – Robert D. Hare: Hadi v oblecích aneb Psychopat jde do práce

Ačkoli tomu název příliš nenasvědčuje, tahle kniha dvou psychologů je seriózní populárně-naučnou publikací s rejstříkem a poznámkovým aparátem a vydalo ji nakladatelství Academia. Přečíst by si ji měli všichni personalisté i zájemci o psychologii osobnosti a pochopitelně psychopatologii – čtenář se z příběhů z praxe dozví, jak se s „podnikovými psychopaty“ a „korporátními kriminálníky“ spolupracuje, jak je odfiltrovat při přijímacím pohovoru, jak se bránit jejich úkladům nebo proč tak často figurují na vedoucích pozicích, zejména v korporacích. Kdo má zálusk na úžasnou kariéru a je ochoten překračovat mrtvoly svých kolegů a šéfů, dočte se dokonce, jak se psychopatem stát (je třeba být bezcitný, zlý, narcisista, nepředvídatelný, bezohledný atd.). Každou z kapitol dvěstěpadesátistránkových Hadů v oblecích uvádí „na pokračování“ příběh modelového psychopata Davida. Je věru zábavné sledovat Davidův kariérní vzestup – mnohý čtenář si jistě vzpomene na své nadřízené a jejich nadřízené a v příběhu se tak či onak najde, třeba v pozici zneužívaného či šikanovaného psychopatova rádobyspojence.

Vít Slíva: NávršíVít Slíva: Návrší|ArchívVít Slíva: Návrší

Známý básník Slezska Vít Slíva do svého formálně i tematicky pestrého díla přidává další kamének – jedenáctou sbírku poezie Návrší (jako 18. svazek edice ReX ji vydalo brněnské nakladatelství Host, opět na přepychovém papíře, s užitím grafik Václava Hollara a v parádní typografii Martina Peciny). Podobně jako jeden z jeho oblíbenců, Vladimír Holan, i Slíva rád zkoumá a všelijak obrací čas – „minuty minou,/čas ale stojí“ –, naslouchá ozvěnám smrti, děsí se nočních běsů. Několik čísel sbírky opěvuje srpen a celý cyklus se hemží hmyzem, přetéká přírodou: „V březinách sníh, tiše mizí./Slyšet je mízy,/jak bublají v doubí,/z dubiny slyšet je klouby,/jak blaženě praští. Dub troubí!“ Těším se, až letos v adventní čas poběží na Dvojce Českého rozhlasu dokument o Vítu Slívovi, učiteli mnoha českých básníků a jinak též brněnském gymnaziálním pedagogovi...

Sníh padá,
zem stoupá.
Ticho.