Lubomír Zaorálek.

Lubomír Zaorálek. Zdroj: Dan Materna / Mafra / Profimedia

5 důvodů, proč omezit nebezpečně volný pohyb ministra Zaorálka

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v Hospodářských novinách navrhl regulovat volný pohyb pracovní síly v EU. Podle něj musíme zabránit „konkurenci levnou prací“, a zachránit tím EU, protože lidé kvůli ní přestávají věřit evropské integraci.

Noviny nejprve otiskly jakýsi komentář k rozhovoru se Zaorálkem s některými jeho citacemi. Následně se Zaorálek ohradil proti titulku („Zaorálek: Omezme volný pohyb v Unii“), napsal reakci novinám a na Facebook. Dohromady to tvoří tak bizarní směs myšlenkových pochodů, že by asi bylo nejlepší regulovat volný pohyb ministra Zaorálka.

Za prvé

Ministr Zaorálek postupně zpatlal pohyb na jedné straně pracovníků uvnitř jednotlivých států Unie a na druhé straně pracovníků přicházejících ze států mimo Unii — za příklad dal českou vládní politiku přijímání vzdělaných pracovníků z Ukrajiny. Vnitřní pohyb v EU se ale ve skutečnosti řídí jinými pravidly a tvoří základ Evropské unie.

Za druhé

Ve své reakci na Facebooku Zaorálek také uvedl: „Šlo o tvrzení týkající se pracovních sil, ne běžného pohybu občanů! [...] Volný pohyb osob je základem EU, musíme se ale zamyslet, jak regulovat pracovní trh, jak bojovat proti sociálnímu dumpingu, aby jednotný trh nešel proti občanům EU.“

Představu, že smysl volného pohybu uvnitř EU spočívá v možnosti jet na dovolenou k moři, mají bohužel mnozí spoluobčané. Z toho jim pak tak nějak vyplývá, že to není až zas tak důležitá věc. Že si to ale myslí i ministr zahraničí, je děsivé.

Za třetí

V reakci na zveřejněný komentář HN ministr mimo jiné napsal: „Volný trh nesmí uzavírat prostor pro politiku. Zásadní ekonomické nerovnosti mezi členskými státy a zklamání z nedostatečného sbližování životních úrovní starých a nových členských států vedou k nedůvěře občanů v projekt integrace. To vyžaduje politickou reakci. Ignorovat důvody, které vedly k rozhodnutí britských občanů o vystoupení z EU, by tuto nedůvěru jen posílilo a nahrávalo populistickým stranám.“

Zaorálek chce populistickým stranám čelit tím, že udělá to, co populistické strany chtějí. Kouzelné. Ekonomické nerovnosti mezi státy a nedostatečné sbližování životní úrovně chce řešit omezením volného pohybu pracovních sil. Zaorálek úplně zapomíná, že právě omezení volného pohybu stálo za vytvořením oněch rozdílů. A není účinnějšího léku než volný pohyb všeho možného v rámci území, jež se má více integrovat, umožnit. Ale Zaorálek žije ve světě, kde zvyšování životní úrovně zajišťují daně a dotace.

Za čtvrté

„Když vám přijdou dva milióny lidí z Východu, kteří vám berou práci, sociální dávky a řadu dalších věcí, tisíckrát můžete vlastní občany přesvědčovat, ať si na to zvyknou. Oni to nevezmou, protože jste to prostě přepískli a neřekli jim pravdu,“ řekl Zaorálek v souvislosti s brexitem.

Pan ministr by to měl domyslet. Pokud omezíme pohyb pracovní síly za výrobou, za pracovní silou se bude stěhovat výroba. To se politikům některých států nebude líbit a začnou regulovat i volný pohyb kapitálu. Pak už je logicky na řadě i regulace zahraničního obchodu. A jak víme, tam, kde nepřekračují hranice lidé a zboží, překračují je armády.

Za páté

„Svobodu pohybu zachováme, pokud budeme mít dobrá pravidla, která zabrání zneužívání sociálních systémů a konkurenci levnou prací,“ napsal ministr.

Nesmíme konkurovat levnou prací? Člověk se tisíce let snaží vyrábět co nejefektivněji, a tedy levně. Díky tomu se dostal z jeskyní. A teď se to nesmí? Můžeme mít pochopení pro pohyb ze zcela jiných kulturních oblastí, ale uvnitř Evropské unie?

Kontext

Zaorálkova slova padají v době, kdy se některé západní země snaží vytlačit levnější firmy z Východu ze svých trhů pomocí změn ve směrnici o vysílání pracovníků. Kromě toho, že ministr nedomýšlí to, co říká, a zpochybňuje samotné základy evropské (ekonomické) integrace, jde svým postojem i proti zájmům České republiky. Ministr zahraničí by měl dělat pravý opak.