Ruská federace už není pro Německo partnerem, nýbrž zásadní hrozbou pro jeho bezpečnost. Tak zní závěr německého ministerstva obrany v návrhu nové bezpečnostní koncepce země. A podle deníku Die Welt rozhodně není Německo osamoceno. Na červencovém summitu NATO ve Varšavě se má jednat o dokumentu, který má stejně tvrdý postoj k Rusku promítnout i do strategie celé aliance.
Pro českou vládu z toho ovšem plyne zásadní otázka: Může na takovém summitu zastupovat naši republiku Miloš Zeman, který nepokrytě a prakticky již kontinuálně vystupuje spíše jako ruský troll než český prezident?
Lze si vůbec představit, jak Zeman na fóru vrcholných západních státníků vyjadřuje podporu České republiky zásadnímu přitvrzení aliančního postupu vůči Moskvě? Vždyť od svého zvolení prezidentem - za finančního přispění ruského státního Lukoilu - vysílá Zeman do Moskvy jeden signál povolnosti za druhým. A vůbec by nebylo divu, kdyby účastníci summitu tišili hlasy v kuloárových debatách, když se Zeman přiblíží a říkali si: Pozor, Putinovy oči a uši procházejí!
Vždyť špičky Aliance prožily nezapomenutelné chvíle se Zemanem už na summitu ve Walesu, kde se český prezident dožadoval důkazů o ruské přítomnosti na východě Ukrajiny. S tím, že věří ministru zahraničí Lavrovovi, který ho u cigarety ubezpečil, že žádní ruští vojáci tam nejsou. Sžíravá replika šéfa švédské diplomacie Carla Bildta: „Nevím, jestli existuje česká zpravodajská služba, máte ji? Mohl byste se zeptat jich,“ zrovna nepatří k chlubným momentům české zahraniční politiky.
Ostatně přehlížení ruské hrozby Zeman naposledy předvedl, když odpovídal na otázky ruského novináře Vladimira Sněgirovova. Tomu poskytl rozhovor, aby před Kremlem demonstroval svůj nesouhlas s tím, že Sněgirov nedostal na žádost Bezpečnostní informační služby akreditaci od ministerstva zahraničí. V interview Zeman mimo jiné zpochybnil potřebnost protijaderného štítu v Polsku a Rumunsku, kvůli němuž Putin vyhrožuje oběma zemím, že se ocitnou v hledáčku ruských raket.
Podle Zemana nic takového není potřeba, protože existuje dohoda o jaderném programu s Íránem, proti němuž jedinému prý mělo smysl štít vztyčovat. Že tady ale prezident druhé největší jaderné velmoci vyhrožuje raketovým útokem i našemu severnímu sousedovi, to český prezident přechází s okatou servilitou vůči kremelskému agresorovi.
Na nutnosti protiraketového štítu se ovšem shodly východoevropské státy na přípravném minisummitu v Bukurešti, kde ladily noty před velkým varšavským summitem. Zde ovšem Zeman jako jediný prezident z členských zemí NATO ze střední a východní Evropy chyběl. Měl mnohem důležitější věci na práci: návštěvu Pardubického kraje!
Adaptace NATO na čím dál agresívnější ruskou politiku je prostě tématem, kterým hlava našeho státu okázale pohrdá. České zahraniční politice tak hrozí další blamáž na nejvyšší úrovni. Zeman je nevyzpytatelný a těžko předvídat, co na summitu vyvede.
Jaký má ale potom smysl vysílat na vrcholnou schůzku NATO prezidenta, který blíž než k západním státníkům má k proruským aktivistům z různých zemí, chystajícím na čas summitu do Varšavy protesty? Který v rozporu se svými volebními sliby a tudíž bez mandátu voličů urputně tlačí Česko tam, kde vrcholní představitelé států aliance spatřují sílící hrozbu pro západní civilizaci?
Odpověď na tuhle otázku je poměrně jednoduchá: Vláda, která je zodpovědná za zahraniční politiku této země, by měla pověřit vedením naší delegace ministerského předsedu.
