Uznání nezávislosti Kosova otevřelo Pandořinu skříňku a zahájilo nebezpečný proces překreslování hranic na celém světě. V rozhovoru, který zveřejnil srbský deník Večernje novosti (a citovala ho agentura ČTK), to uvedl prezident Miloš Zeman. Zopakoval, že on sám nezávislost Kosova neuznal, a současného kosovského vicepremiéra Hashima Thaçiho nazval válečným zločincem.
Bývalá jugoslávská a pak jihosrbská provincie Kosovo vyhlásila nezávislost 17. února 2008 a česká vláda ji uznala téhož roku 21. května na svém výjezdním zasedání v Teplicích. Srbsko přitom jeho samostatnost nadále odmítá uznat a Zeman v rozhovoru tento postoj podpořil.
„Já osobně jsem nezávislost Kosova neuznal. Dokazuje to i fakt, že jsem nikdy nejmenoval velvyslance ČR v Prištině,“ uvedl prezident. „Již několikrát jsem řekl, že Hashim Thaçi je válečný zločinec,“ dodal.
Problémem je, že zahraniční politiku státu netvoří prezident republiky, ale vláda. A ta žádné nové rozhodnutí o Kosovu nepřijala. Z diplomatického pohledu tak představuje Zemanův výrok problém, protože je v rozporu s oficiální politikou země.
Co ovšem teď ministerstvo zahraničí, které vede Lubomír Zorálek, udělá, je otázkou. Ve vládnoucí levicové ČSSD je totiž dost vlivných lidí a členů, kteří si myslí o Kosovu to samé, co Miloš Zeman.
Zeman kritizoval kosovské představitele již v minulosti, loni během své návštěvy Srbska uvedl, že vybudování samostatných ozbrojených sil Kosova by znamenalo znovu vyzbrojit členy někdejší Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), jež páchala teroristické činy. Kosovo pak označil za velmi podivný stát se silným vlivem narkomafií.
Nezávislost Kosova v současnosti uznává 108 států světa. Proti uznání je například zásadně Rusko, věrný spojenec Srbska, ale i státy Evropské unie, které se bojí separatismu na své území. Kvůli maďarské menšině je proti samostatnosti Kosova Slovensko a kvůli Katalánsku a Baskicku také Španělsko.
