Poslanci vládní koalice schválili v prvním čtení novelu zákona o veřejném ochránci práv, která dá ombudsmance Šabatové nové pravomoci. Bude moci navrhovat rušení zákonů a podávat „veřejné žaloby“ v oblasti diskriminace. Veřejná ochránkyně práv se tak stane novodobým prokurátorem.
Návrh ve sněmovně předkládal ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) a návrh podpořila vládní koalice - sociální demokraté, politici z ANO i lidovci. Změny mají začít platit už v červenci letošního roku.
Ombudsmanka má dostat novou pravomoc podávat žaloby v oblasti diskriminace. A to je nebezpečné narušení principu dělby moci v právním státě.
Dosud má právo domáhat se satisfakce ten, kdo se cítí být diskriminačním jednáním dotčen. To se má nyní změnit. I tam, kde není žádný konkrétní poškozený, bude moci ombudsmanka podávat žaloby a domáhat se nápravy jen na základě toho, že si usmyslí, že by se diskriminace „mohla dotknout“ „neurčitého počtu osob“. Může se to týkat členství ve sdruženích, poskytování služeb, bydlení či práce.
To je skutečně velmi nebezpečné narušení dělby moci. Dosud požadavky jako zákaz kouření v určitých prostorách nebo povinnost vstupu pro vozíčkáře do budov stanovuje zákon. Nově by takovéto a podobné požadavky po podnikatelích mohla žádat ombudsmanka pomocí veřejné žaloby, a to i tehdy, když neexistuje žádný konkrétní poškozený.
Nebezpečná pravomoc je to zejména proto, že antidiskriminační zákon v sobě už dnes obsahuje ustanovení, podle kterého „je žalovaný povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení“. Neplatí tedy princip presumpce neviny a je na obžalovaném prokázat, že se ničeho špatného nedopustil. To většinou dokázat nejde a samotnou žalobou tak ombudsman může de facto nahrazovat zákony a vyhlášky. Nechme ale zákony na parlamentu a soudy ať řeší jen případy, kdy jsou porušena práva někoho konkrétního.
Podobným narušením dělby moci je i druhá pravomoc, navrhovat Ústavnímu soudu rušení zákonů. To dnes může například prezident nebo skupina zákonodárců. Rozšíření okruhu navrhovatelů o ombudsmana povede k ještě většímu zmatku v zákonech, kdy jednou něco platí a podruhé ne.
Důležitost dělby moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní definoval již francouzský filosof Montesquieu. Toto rozdělení je důležité, aby moc nebyla zneužívána. Jednotlivé pilíře se navzájem kontrolují a vyvažují. A tento princip by neměl být narušen tím, že ombudsmanovi dáme podivné pravomoci, které mu naprosto nepřísluší.
