Dojemná schůzka paní Merkelové s panem Obamou, dojemná návštěva stejné dámy s panem Hollandem v Moskvě, čekání na středeční telefonáty. Tohle všechno je jen tyátr pro veřejnost, všichni už přece vědí, že Putin dávno vyhrál.
Hlavy světových velmocí se předhánějí v tom, kdo vyvine větší iniciativu za zdárné ukončení války na Ukrajině, a také v tom, jak nebudou mnichované, jak neustoupí požadavkům typu „územní ztráty Ukrajiny za mír“ a neprodají východní Ukrajinu jako naše pohraničí kdysi Hitlerovi.
Je to samozřejmě tyátr pro občany, vykazování činnosti, a od svých tajných služeb všichni západní státníci vědí, že se proti Putinovi nedá dělat nic. Překročil totiž meze elementární politické slušnosti, které jsme si od druhé světové války navykli, začal se chovat jako imperiální diktátor, a my už na něco podobného neumíme odpovědět. Takže iluze, že nějak „po dobrém“, diplomatickým jednáním, Putin vyklidí ukrajinská území kontrolovaná povstalci, je úplná blbost. A stejná blbost je dodávat Ukrajincům zbraně. Je to sice morálně plně oprávněné, eticky správné a chlapské východisko - proto to Američané pořád drží na stole jako možnost -, ale zároveň je to jen prázdné gesto. Jak správně konstatovala Merkelová, tolik zbraní, aby zastavily Putina, nikdo na Ukrajinu dodat nemůže. Takže ať už tam nakonec nějaké pušky Američané pošlou, nebo ne, Putina a proputinovské povstalce z oblasti nevyženou. Rusko tam dodá zbraní i žoldnéřů vždycky více, mají to blíž.
Proto o nějakém navracení Luhanské a Doněcké oblasti Ukrajině není a nebude už nikdy řeč. Naopak se budeme muset ještě smířit s tím, že si proputinovské síly urvou suchozemskou cestu na Krym, a k tomu obsadí ještě další území na jihovýchodě Ukrajiny. A ani Ukrajina, ani Západ tomu nebudou moci ani v nejmenším zabránit. Ani kdyby tam Obama poslal Mickeyho Mouse i s kačerem Donaldem.
Světová diplomacie by se proto neměla soustřeďovat na dávno ztracenou bitvu o Doněck, ale spíše na budování obranného valu na hranicích NATO, kam už Putina opravdu nepustíme - i kdybychom měli použít minutemany a peacekeepery. Mezikontinentální balistické střely, nosiče jaderných hlavic. Na což by samozřejmě Putin reagoval odpálením svých topolů a výsledkem by byla spálená planeta. Pokud budeme dostatečně odhodláni sáhnout v případě Putinovy další agrese i k tomuto ultimátnímu řešení, tak si další útok Rusko nejspíše rozmyslí. Snad máme ještě šanci zachránit od další nové ruské okupace středoevropské a pobaltské členy NATO. Alespoň v případě, kdy bude naše odhodlání jít do velké války Moskvě dostatečně srozumitelné. Na návrat jihovýchodní Ukrajiny a Krymu už ale musíme zapomenout, i kdyby Merkelová, Obama a Hollande zatančili Putinovi kozáčka.
