Je deprese dědičná? Budou depresí ohroženy i mé děti? | Reflex.cz
reklama
nahoru

Je deprese dědičná? Budou depresí ohroženy i mé děti?

Cyril Höschl10. prosince 2011 • 06:00
Je deprese dědičná? Budou depresí ohroženy i mé děti?
Strom
• foto: 
Marek Douša
reklama

 

Dobrý den, pane doktore! Chtěla bych se Vás prostřednictvím Reflexu zeptat na otázku týkající se depresí a jejich dědičnosti. V naší rodině se deprese „asi dědí“ již třetí generaci. Můj dědeček prožil poměrně pestrý život ve smyslu zažitých stresů a traumat, v pozdějším věku u něj došlo k rozvoji deprese. S depresí se dlouhodobě potýká můj otec, já se léčím od svých 17 let. Zda se deprese v rodině vyskytla ještě před dědečkem, to nevím. Je možné, že se deprese rozvine u nějakého člověka následkem životních traumat a on ji potom předává svým potomkům, tedy že se deprese stane nějakým způsobem dědičnou? Dá se očekávat, že budou depresí ohroženy i mé děti?

Děkuji za odpověď, s pozdravem MN (Prosím, v případě zveřejnění otázky v časopise neuvádějte mé jméno. Děkuji.)

 

Cyril Höschl
Deprese se velmi zhruba dělí na bipolární (maniodepresivita) a unipolární (u postiženého se nevyskytují mánie). V rodinách bipolárních pacientů je riziko bipolární poruchy asi desetkrát a riziko deprese asi třikrát vyšší než v kontrolní populaci. V rodinách pacientů s unipolární depresí je riziko obojího vyšší asi třikrát.

 

To samo o sobě ještě nedává odpověď na otázku, proč tomu tak je. Studie dvojčat a adoptivních dětí však naznačují, že důvodem je nejspíš skutečně genetická vloha. Je-li nemocné jednovaječné dvojče, pravděpodobnost onemocnění u toho druhého je 65–70 %. Jsou-li dvojčata dvojvaječná, je to již jen 15–20 %. Celkově je tato shoda (tzv. konkordance), a tedy genetická podmíněnost vyšší u bipolárních než u unipolárních nemocných. Pro dědičnost svědčí také vyšší riziko i u příbuzných jedinců, kteří spolu nevyrůstali (adopční studie).

 

 

Problém je, že asi neexistuje „gen“ pro depresi. To, co se dědí, je zřejmě vloha ke zvládání depresogenních vlivů prostředí, například stresu a traumat, jako je ztráta blízké osoby, ztráta zaměstnání apod. Jedním z rysů, jež jsou velmi rizikové pro rozvoj deprese, je neurotismus. To je styl, jakým zpracováváme informace – málo neurotičtí jedinci silněji vnímají to pozitivní a spíše potlačují to negativní, hodně neurotičtí jedinci obráceně. Potvrzují to i výsledky zobrazovacích metod, jež ukazují, na co příslušné oblasti mozku u daných osob více reagují, zda na veselé obličeje, nebo na smutné.

 

Dědičná dispozice temperament vysvětluje asi ze 40–60 %. Takto lze vysvětlit jak to, že ve Vaší rodině se deprese vyskytuje nejméně ve třech po sobě jdoucích generacích, tak i to, že v jiných rodinách tomu tak zdaleka nemusí být.

 

 

Celou věc navíc komplikuje i podezření, že existuje negenetický mezigenerační přenos důsledků určitých traumat, jak ukazují studie potomků obětí holocaustu. Vaše děti tedy budou ohroženy, ale nikoliv nevyhnutelně – řekněme asi třikrát víc než děti ostatní.



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama