V novém vydání tištěného Reflexu přinášíme svědectví o machinacích se stranickými penězi v parlamentním hnutí Úsvit přímé demokracie.
Koncem března odevzdávají politické strany v Poslanecké sněmovně výroční zprávy o financování své činnosti, jež musí být doplněny dobrozdáním externího auditora. Reflex popsal děje, které předcházely kompletování této zprávy, mající charakter neoficiálního daňového přiznání. Z dopisů, faktur a dalších dokumentů vyplývá, že ve vedení Úsvitu byly nedávno velké spory, protože se zjistilo, že ze stranické pokladny odcházelo na účet předsedy Tomia Okamury měsíčně téměř milión korun.
Jako protihodnotu měl Okamura svému hnutí nabízet služby typu marketingového a mediálního poradenství. Tohle zjištění vyvolalo velké pobouření ve špičkách Úsvitu, takže se hledal způsob, jak celou věc legalizovat, protože externí auditor se dlouho odmítal pod tuto část výroční zprávy podepsat. Do uzávěrky Reflexu se nám nepodařilo zjistit, jaké řešení nakonec Okamurův tým zvolil. Nicméně jsme pokládali za důležité popsat způsob, jakým předseda Okamura přistupuje ke stranickým penězům, jejichž velká část pochází z veřejných zdrojů.
Podle Reflexu jsou přesuny peněz hlavně umožněny skutečností, že v případě hnutí Úsvit se jedná o devítičlennou stranu bez dostatečných zpětných vazeb. Vyvolává to oprávněnou otázku, jestli nová populární hnutí založená prakticky jen na vůli jednoho silného vůdce jsou vůbec vnitřně demokratická a jestli nejsou rizikem pro další politický vývoj v zemi.
