Volby 2019: 10 voleb od Slovenska a Izrael po Indii a Ukrajinu | Reflex.cz
nahoru

10 důležitých voleb roku 2019: Vrátí se Gándhí, zvítězí znovu Netanjahu a kdo bude slovenským prezidentem?

Petr Sokol6. ledna 2019 • 16:13
Benjamin Netanjahu
Benjamin Netanjahu
• foto: 
Profimedia.cz

V roce 2019 nás čekají opravdu velké volby. Nepůjde sice o volební klání, která elektrizují celý svět, jako když se vybírá prezident USA. Velikost voleb v roce 2019 totiž vyplývá především z obrovského počtu voličů, kteří budou povoláni k volebním urnám. Volí se ve dvou ze třech nejlidnatějších světových demokracií a také v celé Evropské unii. Právo volit proto mohou využít až skoro dvě miliardy lidí. 

Nigérie: muslimští senioři pro teenagery (16. února)

K volbám půjdou také lidé v nejlidnatější africké zemi. Prezidenta i celý parlament si vyberou občané Nigérie – největší a ekonomicky nejsilnější africké země. V zemi, která oplývá nalezišti ropy, se opět odehraje velký demografický paradox. Více než 60 % voličů ve dvousetmilionovém státě se narodilo po roce 1990, ale i další čtyři roky je pravděpodobně povede hlava státu starší 70 let. Hlavními favority voleb totiž zůstávají současný prezident Muhammadu Buhari, kterému je 75 let, a jen o tři roky mladší bývalý viceprezident Atiku Abubakar. Situaci může komplikovat fakt, že v nábožensky rozdělené zemi jsou oba hlavní favoriti muslimové. A proč sledovat volby ve vzdálené zemi, s níž Česká republika nemá moc společného? Nigérie přece jenom patří mezi 15 největších světových producentů ropy a jako nejlidnatější africká země a regionální mocnost na západě černého kontinentu je pro mnoho menších sousedů vzorem, zda se vůbec vyplatí mít v tomto koutu světa demokracii.

Slovensko: hledá prezidenta (přelom února a března)

Už v březnu si nového prezidenta zvolí naši východní sousedé. Slováci budou mít jistě novou hlavu státu, protože jejich dosavadní nestranický prezident Andrej Kiska už mandát obhajovat nechce a mluví o tom, že se do politiky zapojí jinak než jako držitel prezidentského úřadu. Pole jeho možných nástupců ale zatím budí docela rozpaky. Našim čtenářům by ho bylo možné představit následujícím způsobem: představte si poslední české prezidentské volby, kdyby v nich byli všichni stejní kandidáti, ale chyběl mezi nimi Miloš Zeman. Přesně tak to teď vypadá na Slovensku – naprostá absence silného prezidentského kandidáta. V preferencích proto zatím vede relativně neznámý vědec z oboru chemie – Robert Mistrík. Později se na čele průzkumů objevila Zuzana Čaputová.

Ukrajina: vyhraje Kreml? (31. března 2019)

Hlavu státu budu volit také Ukrajinci. Obhajovat bude stávající prezident Petro Porošenko, který podle průzkumů ale vůbec nemusí postoupit do druhého kola. Kromě Porošenka se do druhého kola voleb může dostat politicky nesmrtelná bývalá premiérka Julija Tymošenková, herec, který ztvárnil prezidenta v populárním satirickém pořadu, Volodymyr Zelensky nebo lídr proruské opozice Jurij Bojko. Vzhledem k nespokojenosti většiny voličů s ekonomickou situací v zemi a přetrvávajícímu rozpolcení společnosti na ty, kdo se kloní k Západu, a ty, kteří se kloní k Rusku, může být na konci března prezidentem asi kdokoli z jmenovaných. Výsledek voleb ale bude mít každopádně dopad na další řešení konfliktu na východě Ukrajiny i další směřování země.

Chronologie událostí bouřlivého roku 1989, které vedly k sametové revoluci v …

Izrael: Bibi počtvrté v řadě? (9. dubna)

Izrael má sice jen devět milionů obyvatel, ale volby v něm tradičně patří kvůli situaci na Blízkém východě k celosvětově nejvíce sledovaným. V roce 2019 měli Izraelci původně zvolit nový Kneset, jak se tu říká parlamentu, až na podzim. Nakonec by ale měly proběhnout předčasné volby už v dubnu. Současný premiér Netanjahu z konzervativní strany Likud již stojí v čele vlády nepřetržitě deset let a pokusí se o čtvrté vítězství v řadě. Jeho šance na obhajobu premiérského křesla trochu snižují aféry s ním spojené, ale naopak posiluje fakt, že na izraelské politické scéně aktuálně nemá žádného stejně silného protihráče.

Indonésie: jak moc islámu? (17. dubna)

Volit půjde i třetí největší demokracie světa, pokud mezi ně počítáme jen čistě demokratické země a hodnotíme je podle počtu registrovaných voličů. Prezidenta si totiž vedle parlamentu vyberou také Indonésané. Obhajovat bude sice umírněný prezident Joko Widodo, ale na téměř 200 milionů voličů má stále větší vliv radikálnější výklad islámu, zdůrazňující potřebu vlivu náboženství na politiku největší muslimské země na světě.

Indie: návrat dynastie nebo konzervativní hinduista (duben a květen)

„Největší“ a možná proto i nejdůležitější volby se letos odehrají v Indii. O tom, kdo bude premiérem země, rozhodne v nejlidnatější demokracii světa více než 800 milionů voličů. Funkci chce obhájit spolutvůrce současného ekonomického zázraku v zemi s 1,3 miliardy obyvatel Narédra Módí, kterému ovšem začíná trochu škodit jeho konzervativní politika preferující hindskou část společnosti. Menšiny i chudší Indové se proto stále více šikují za dědicem největší politické dynastie v zemi Rahulem Gándhím, který stojí v čele Indického národního kongresu. Souboj o budoucnost největší světové demokracie i šesté největší ekonomiky na zeměkouli proto zůstává otevřený.

Evropská unie: přijdou euroskeptici? (23. - 26. května)

Znovu po pěti letech může jít volit více než tři sta padesát milionů voličů v celé Evropské unii, aby si ve všech 27 nebo 28 členských zemích (o tom rozhodne výsledek jednání o brexitu) vybrali svých 705 zástupců v Evropském parlamentu. Hlavním tématem voleb do jediného přímo voleného orgánu EU bude to, jak silně se projeví nástup euroskeptických a protiimigračních sil. Evropa totiž od posledních evropských voleb v roce 2014 prošla migrační krizí i poklesem důvěry v instituce EU. Podle odhadu Reflexu proto může v Evropském parlamentu poprvé ztratit svou většinu tradiční spojenectví evropských lidovců a socialistů, které v Evropském parlamentu dosud udává tón.

Exkluzivní odhad: Evropské volby přinesou revoluci. Posílí euroskeptici, velká koalice…

Kanada: pokračování Trudeaumanie, nebo kanadský Trump (říjen)

V USA si v roce 2019 zvolí občané jen tři guvernéry, takže hlavními americkými volbami roku se stanou ty kanadské. Post premiéra se pokusí obhájit kanadský „dvojník“ Tonyho Blaira – Justin Trudeau, který se rád prezentuje jako hlavní severoamerický protipól Donalda Trumpa. Levicově liberální politik a syn dřívějšího premiéra, který například zemi javorového listu otevřel migraci, po čtyřech letech v úřadu trochu ztrácí popularitu. Může mu ale nahrát roztříštěnost konzervativní opozice. Ta zatím hledá odpověď na otázku, jak moc „trumpovská“ má vlastně být, aby Trudeaua porazila.

Polsko: o duši Visegrádu (přelom října a listopadu)

Celostátní volby na národní úrovni by se letos neměly konat v žádné z pěti velkých západoevropských zemí. Klíčové volební klání na starém kontinentu se proto odehraje u našich severních sousedů. Poláci po čtyřech letech zhodnotí vládu strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského a budou také hlasovat o tom, zda má Polsko zůstat součástí „zlobivé“ visegrádské osy uvnitř EU společně s Maďarskem Viktora Orbána. Národně-konzervativní, eurorealistická a „venkovská“ strana PiS je zatím favoritem, ale liberálně-středová, „městská“ opozice se určitě nevzdává šance na změnu vlády.

Jižní Afrika: referendum o africkém rasismu

Hlavu státu budou volit v druhé nejsilnější africké ekonomice – v Jižní Africe. Tématem tamních voleb bude jistě i otázka vyvlastnění majetku bílých farmářů bez náhrady, jak si ho, a to dokonce násilnou formou, přeje krajní černošská levice v čele se stranou Bojovníci za ekonomickou svobodu (EFF). Hlavní vládní strana Africký národní kongres (ANC) i z ní vzešlý současný a obhajující prezident Cyril Ramaphosa v otázce lavírují. Podporují změnu ústavy, která by vyvlastňování zjednodušila, i když prý nechtějí jít neúspěšnou cestou sousedního Zimbabwe. Prezidentské i parlamentní volby proto v praxi rozhodnou, jakou podobu bude „pozemková reforma“ (či spíše znárodňování) v nejbohatší africké zemi mít.

Separatistická referenda: Bougainville (15. června) a Chuuk (5. března)

Vzniknout mohou v roce 2019 i dva nové nezávislé státy. O oddělení od Papuy-Nové Guiney se pokusí ostrov Bougainville a z Mikronéské federace chce vystoupit federální stát Chuuk. V prvním případě se nezávislost považuje za téměř jistou, v druhém je výsledek nejistý. A to se ještě navíc konají v květnu parlamentní volby v Belgii, které jsou tradičně zatěžkávací zkoušku jednoty tohoto západoevropského státu.

A něco navíc…

V roce 2019 se navíc mohu uskutečnit i některé volby či hlasování, s nimiž se původně nepočítalo. Složitá jednání o brexitu mohou vyústit budˇ v předčasné parlamentní volby ve Velké Británie, nebo dokonce v druhé referendum o vztahu Velké Británie k EU. Neschopnost sestavit vládu může znamenat opakování voleb ve Švédsku a vládní nestabilita může k urnám dohnat voliče také ve Španělsku.

Rok 2019 bude každopádně bohatý na zajímavé a důležité volební souboje.

Volby mají být svátkem demokracie, ne svěrací kazajkou, jak si přeje Zeman
Chcete se bát? Nenechte si ujít 10 nejlepších hororů roku 2018
Jakub Smutný 8. listopadu 2018 • 13:49

Chcete se bát? Nenechte si ujít 10 nejlepších hororů roku 2018




Volby 2019 do Evropského parlamentu

Výsledky Kandidáti Jak volit Online Orgány EU Pravomoci EP Celoevropští lídři Volební systém Voličský průkaz Volební komise Kdy budou další volby

24. a 25. 2019 proběhly v Česku volby do Evropského parlamentu. Víte, proč má ČR 21 poslanců? Voby do Evropského parlamentu jsou také zajímavé v tom, že v nich občané států EU mohou volit a být voleni i mimo svůj domovský stát. Jak cizinci mohli ovlivnit volby v Česku? A jak volby 2019 dopadly? Přečíst si můžete také to, jak se liší eurostrany a eurofrakce v EP

Živý přenos, galerie a zajimavosti z voleb.

Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Karel Zich: Český Elvis Presley, jehož zářnou kariéru předčasně ukončila smrt
PREMIUM X Situace Andreje Babiše: Co může premiér ve svém trestním stíhání použít jako záchrannou brzdu
PREMIUM X Zelený Raoul: Zeman zničil Nečase, Sobotku, Hamáčka... Teď je na řadě kůrovec!
PREMIUM X JXD: Tachyonová komora funguje! Kouřím o cigaretu méně!
PREMIUM X Jako kůl v plotě: Vystoupení, které vstoupilo do dějin české politiky. Znamenalo začátek konce komunismu

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější