Volební systém v USA – jak se volí americký prezident | Reflex.cz
nahoru

Volební systém v USA – Jak se volí americký prezident: nepřímo, v lednu a na čtyři roky

Petr Sokol1. září 2016 • 16:07
Volební systém v USA – Jak se volí americký prezident: nepřímo, v lednu a na čtyři roky
foto: Profimedia

Americký prezident je volen na čtyřleté volební období. Jeho volba probíhá jako nepřímá, protože američtí voliči ve skutečnosti nejprve zvolí tzv. volitele a ti teprve následně vyberou americkou hlavu státu. Volební systém USA má při volbě prezidenta mnoho zajímavých a komplikovaných zákoutí.

Kdo může kandidovat

Na funkci amerického prezidenta může kandidovat občan USA, pokud v den inaugurace (den, kdy je uveden do funkce) dovrší 35 let věku a jako občan USA se už narodil. Často se traduje, že prezidentský kandidát se musí narodit na území USA, ale to není přesné. Klíčové je, aby občanství USA získal narozením, a nikoli až pozdějším udělením, jak se to děje například u imigrantů z jiných států. Poslední podmínkou volebního systému ke kandidatuře je potom to, aby kandidát žil na území USA nepřetržitě minimálně posledních 14 let.

Od změny ústavy v roce 1951 platí, že každý občan může být zvolen prezidentem USA jen dvakrát, přičemž volební jedno volební období činí 4 roky. Maximálně může v prezidentské funkci jedna osoba strávit deset let, což se ale týká pouze těch, kteří se poprvé do Bílého domu dostali nikoli prostřednictvím voleb, ale tím, že nahradili zemřelého, rezignujícího nebo odvolaného prezidenta.

Ústava totiž stanoví, že pokud takový prezidentský „náhradník“ v úřadu prezidenta setrval méně než polovinu čtyřletého funkčního období, může být ještě zvolen na dvě další čtyřletá období. Naopak v situaci, kdy v prvním, „nevoleném“ funkčním období jako náhradník překročí dva roky v nejvyšším úřadu, může dle volebního systému následně kandidovat už jen jednou.

Primárky 

Samotný prezidentský volební proces má svou předehru, která se nazývá primární volby či zkráceně primárky. Tradice i zákony totiž politickým stranám předepisují vybrat své prezidentské a viceprezidentské kandidáty nikoli rozhodnutím stranického vedení, ale v procesu, do něhož jsou zapojeni přímo američtí voliči. 

V jednotlivých státech USA se proto ve volební rok od února do června koná série primárních voleb. V nich všichni voliči strany (nikoli jen členové) volí kandidáta, který by měl v samotné prezidentské volbě kandidovat za jejich stranu. Na základě výsledků v jednotlivých státech jsou ve volebním systému konkrétním prezidentským kandidátům přidělováni delegáti na takzvanou konvenci – stranický nominační sjezd. Takto složená konvence v červenci zvolí oficiálního prezidentského kandidáta dané strany.

Kromě stranických kandidátů vybraných v primárkách mohou do prezidentské volby vstoupit i nezávislí kandidáti, ale žádný z nich dosud nikdy neuspěl.

Volební den

Další etapou volebního procesu je potom samotný volební den. Ten se pravidelně odehrává na počátku listopadu, přesně „v úterý po prvním pondělí v listopadu“. V tento den se mluví o tom, že Američané volí svého prezidenta, přestože ve skutečnosti „jen“ vybírají tzv. volitele. Vybraný sbor volitelů potom až v prosinci oficiálně zvolí prezidenta.

Tento komplikovaný volební systém je pozůstatkem z raného období USA, kdy bylo celostátní sčítání hlasů velmi komplikované a otci zakladatelé hledali kompromis mezi přímou volbou všemi občany a nepřímou volbou Kongresem. Nakonec volby svěřili do rukou „kvalifikovaných občanů“ vybraných ovšem přímým hlasováním v každém ze států Unie, pro které se vžil právě název volitelé.

Klíčoví volitelé

Prezidentských volitelů je aktuálně 538. Každý stát má totiž v prezidentské volbě přesně tolik volitelů, kolik na něj připadá členů Sněmovny reprezentantů a Senátu. Zatímco počet senátorů je pro všechny státy USA stejný (dva), počet členů Sněmovny se odvíjí od počtu obyvatel konkrétního státu, a to v závislosti na posledním sčítání lidu. Nejmenší státy proto mají pouze tři volitele (odpovídající jejich dvěma senátorům a jednomu reprezentantovi), nejlidnatější Kalifornie naopak disponuje 55 voliteli.

Už volí i Washington D.C.

Od roku 1961 platí 23. dodatek ústavy, který dává volitele také občanům území zvaného District of Columbia, což je fakticky hlavní město USA Washington. Do přijetí tohoto dodatku občané hlavního amerického města právo volit prezidenta neměli, ostatně dosud jim úplně chybí právo volit členy Kongresu. Podle 23. dodatku je s územím District of Columbia nyní při prezidentské volbě nakládáno tak, jako kdyby byl členským státem Unie, přičemž na něj připadá tolik volitelů, kolik má aktuálně nejmenší stát Unie (nyní tedy 3 volitelé). Volební právo naopak stále chybí občanům amerických závislých území (např. Portorika či ostrovů v Pacifiku).

Vítěz bere (skoro) vše

S výjimkou států Nebraska a Maine všude platí, že kandidát na prezidenta, který v daném státě získá nejvíce hlasů od voličů, obdrží všechny volitele připadající na daný stát (a území District of Columbia).

V případě Nebrasky a Maine volební systém primárek funguje tak, že část volitelů je přidělena celostátně nejsilnějšímu prezidentskému kandidátovi a zbytek vítězům prezidentského hlasování v jednotlivých kongresových obvodech (používaných pro volby členů federální Sněmovny reprezentantů).

Situace, kdy kandidát s nejvíce hlasy získává v drtivé většině států všechny volitele, mimo jiné umožňuje, aby se prezidentem stal kandidát, který celoamericky získá méně hlasů od voličů než jeho soupeř, protože klíčový je počet získaných volitelů, a nikoli počet hlasů od voličů.

Prezidenta volí volitelé

Občany zvolení volitelé se následně setkají „první pondělí po druhé středě v prosinci“ ve svých domovských státech (zpravidla v sídle státního parlamentu) a odevzdají své hlasy pro jednoho z prezidentských a jednoho z viceprezidentských kandidátů. Šestého ledna roku následujícího po provedení volby volitelů (nyní tedy 6. ledna 2021) proběhne na společné schůzi obou komor Kongresu sečtení všech volitelských hlasů z celých Spojených států, čímž je volební systém završen.

Ústava nedává volitelům povinnost hlasovat pro kandidáta, na jehož kandidátce byli zvoleni. Některé státy jim tuto povinnost ale dávají vlastními zákony a pod sankcí pokuty. Tzv. nevěrní volitelé (faithless electors) jsou ale naprostou výjimkou, protože historicky více než 99 % všech volitelů hlasovalo podle své původní příslušnosti.

Ke zvolení prezidentem je aktuálně třeba 270 volitelských hlasů (nadpoloviční většina ze všech 538 volitelů). Stejná hranice platí i pro viceprezidenta, kterého volitelé volí v oddělené volbě.

Rozhodovat může Sněmovna

Pokud žádný z kandidátů na prezidenta nezíská v kolegiu volitelů hned při prvním hlasování potřebných 270 hlasů (například dojde k remíze 269 vs. 269 nebo hlasy rozdělí mezi více kandidátů), končí volba v kolegiu volitelů a přesouvá se do Kongresu.

Prezidenta už v takovém případě místo volitelů vybírá nově zvolená Sněmovna reprezentantů. Její členové mohou hlasovat pro jednoho ze tří prezidentských kandidátů, kteří získali nejvíce hlasů v kolegiu volitelů. Tyto hlasy členů Sněmovny se ovšem nesčítají jednotlivě, ale po jednotlivých státech. Ke zvolení je třeba získat většinu států (aktuálně 26 z 50 států), přičemž kandidát v této volbě získává stát, když obdrží nejvíce hlasů od členů Sněmovny ze všech tří kandidátů

Jinak volební systém postupuje při nezvolení viceprezidenta. Pokud v kolegiu volitelů nezíská většinu žádný z kandidátů na viceprezidenta, pokračuje jeho volba v Senátu. Senátoři vybírají nového viceprezidenta ze dvou nejsilnějších uchazečů po hlasování volitelů, hlasují jednotlivě (nikoli po státech) a ke zvolení je třeba 51 senátorských hlasů.

Nástup do funkce v lednu

Nově zvolený prezident i viceprezident skládá slib a nastupuje do úřadu vždy 20. ledna. Pokud by do tohoto dne inaugurace nebyl prezident zvolen, zastoupí ho dočasně jako hlava státu nově zvolený viceprezident. Kdyby ani tento úřad ještě nebyl volbou nově obsazen, nastupují další představitelé podle zákona o prezidentském nástupnictví (jako první předseda Sněmovny reprezentantů). Ústava naopak výslovně neřeší, co se stane, když prezidentský kandidát zemře mezi lidovým hlasováním a sečtením hlasů volitelů.

Zdánlivě jednoduchému volebnímu systému pro volbu amerického prezidenta tedy očividně nechybí komplikované zákruty. 

 




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Elizabeth Warrenová Joe Biden Bernie Sanders Kamala Harrisová

Americké prezidentské volby budou probíhat po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začínají primárkami. Přes špatný mediální obraz existují důvody, proč Donald Trump může znovu vyhrát. Ovšem uniklé průzkumy naznačují, že to bude mít těžké.

Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější