nahoru

Největší džihád je spravedlivé slovo nespravedlivému vládci. Co je džihád a proč ho islám nechápe jen jako násilí

Lukáš Lhoťan18. srpna 2018 • 11:30
Džihád - ilustrační foto
Džihád - ilustrační foto
• foto: 
Profimedia

Džihád – arabské slovo, jež ve spojení s islámem vyvolává v mnoha lidech hrůzu a odpor. Kritici islámu používají tento termín jako synonymum pro násilí. Obhájci islámu naopak tvrdí, že džihád je úsilím jednotlivce, vyvinutým vůči sobě samému, a násilí člověka proti člověku se dotýká pouze okrajově. Jak je to ovšem v islámské teologii s džihádem doopravdy?

Arabské slovo džihád má zhruba význam „snaha o důležitou/významnou věc“. Ten, kdo je účastníkem džihádu, se označuje jako mudžáhid (tj. ten, kdo vede džihád). Na Západě se stal džihád synonymem pro svatou válku, ale v islámu samém doslovně takový význam nemá. Klasičtí muslimští teologové a právníci vytvořili čtyři základní skupiny džihádu:

Džihád srdcem – snaha být lepším muslimem a odolat tomu, co islám zakazuje.

Džihád jazykem – propagovat islám, šířit ho, veřejně kritizovat neislámské chování jiných muslimů.

Džihád mečem – použití násilí nejen na šíření islámu, případně jeho obranu, ale i podpora muslimů, kteří jsou ve válce s nemuslimy.

Džihád rukou – hlavně konání charity, ochrana životního prostředí a podobně.

Zdeněk Sternberg: Příběh šlechtice a zásadového muže v době dvou totalitních režimů

Výklad džihádu oblíbený teroristy

V sunnitském islámu považují všechny tzv. právní směry džihád za důležitou součást povinností muslima, ale neshodnou se na důraznosti této povinnosti. Většina považuje například džihád mečem za kolektivní povinnost, pouze hanbalovský výklad islámu považuje džihád mečem za povinnost individuální a za jeden z pilířů víry muslima. Tento výklad islámu je rozšířen hlavně na Arabském poloostrově (a je silně zastoupen i v některých muslimských komunitách v Evropě a USA) a většina z ideologů teroristických organizací al-Ká’idy či Islámského státu ho vyznává.

Obhájci islámu tvrdí, že větším a nadřazeným džihádem je tzv. džihád srdcem. Takzvaný džihád mečem je mu podřízen a má být menší formou džihádu samotného. Opírají se v tomto o jeden Mohamedův výrok (hadís), kde se praví: „Vrátili jsme se z menšího džihádu do většího džihádu.“ Zeptali se Mohamedovi společníci: „Je snad nějaký větší džihád než džihád proti kuffár (nevěřícím)?“ Odpověděl: „Ano, džihád al-Nafs (boj proti vlastním neislámským touhám).“

Znalci islámské teologie ovšem vedou spory o autentičnost tohoto údajného Mohamedova výroku. Například muslimskými fundamentalisty uznávaný středověký islámský učenec Ahmed Ibn Tajmíja (1263 až 1328) označil tento hadís za falešný. Zdůraznil naopak, že vést násilný džihád proti nevěřícím v islám je jeden z nejvznešenějších činů.

Byť tedy koncept malého a velkého džihádu nemá oporu v tradiční muslimské teologii, existuje jistá posloupnost ve vývoji zapojení muslima do džihádu. Středověký muslimský teolog Ibn al-Qajím (1292 až 1350) napsal: „Džihád má čtyři fáze: džihád al-Nafs (boj proti svým neislámským touhám), džihád al-Šajátín (boj proti démonům svádějícím člověka od islámu), džihád al-Kuffár (boj proti nevěřícím) a džihád al-Munáfiqín (boj proti pokrytcům mezi muslimy).“

Jak volit na voličský průkaz: Kde a jak o něj požádat a kde s ním letos můžete jít k …

Největší džihád je spravedlivé slovo nespravedlivému vládci

Koncepce zastánců džihádu jako aktu násilí/války proti nevěřícím se opírá o verše koránu, kritizující ty muslimy, kteří se nevydali na jeden z muslimských nájezdů na nevěřící:

„Nejsou si rovni ti věřící, kteří zůstali sedět doma – kromě těch, kdož jsou neschopní –, s těmi, kdož usilovně bojují na stezce Boží majetkem svým i osobami svými. Bůh povýšil ty, kdož usilovně bojují majetkem svým i osobami svými, o stupeň výše než ty, kdož zůstali sedět doma. Všem Bůh přislíbil odměnu překrásnou, avšak vyznamenal ty, kdož usilovně bojují, nad těmi, kdož sedí doma, udělením Své odměny nesmírné a ve stupních u Sebe, v odpuštění i v milosrdenství. A Bůh je odpouštějící, slitovný.“ (Korán 4:95-6, překlad Ivan Hrbek)

Jak ukazuje vývoj islámské teologie, koncept džihádu nebyl za Mohameda nijak přesně vymezen a definován. Proto se v muslimských sbírkách Mohamedových výroků nachází spousta protichůdných tvrzení o džihádu. Například středověký muslimský teolog Ahmad Ibrahim Muhammad al-Dimašqi al-Dumjátí, zvaný Ibn Nuhás, zaznamenal v jedné své knize Mohamedovy výroky o džihádu:

„Největší džihád je spravedlivé slovo nespravedlivému vládci.“ (Zaznamenal Ibn Hibbán.)

„Zeptali se posla Alláha na ten nejlepší džihád. Řekl: „Nejlepší džihád je ten, ve kterém je váš kůň zabit a vaše krev je prolita.“ (Zaznamenal Ibn Hibbán.)

„Neexistuje žádná duše, která umře a přijímá od Alláha odměnu, která by byla potěšena, že by se vrátila na tento svět, i kdyby jí měl být dán svět a vše v něm kromě mučedníka (zabitého v džihádu). Ten se chce vrátit zpět na tento svět, aby byl opět zabit na stezce Alláha (tj. v džihádu). Je to kvůli velké odměně, o které ví, že ji mučedník dostane.“ (Muslim)

Matěj Stropnický: Z deníčku zámeckého pána
Marek Stoniš 16. srpna 2018 • 00:18

Matěj Stropnický: Z deníčku zámeckého pána

Džihád pro, nebo proti americkým vojákům?

Ibn Nuhás byl muslimský teolog a účastník džihádu proti křesťanským státům. Při jednom z válečných střetnutí s křesťany v Egyptě byl také zabit. Jeden z ideologů islámského fundamentalismu a mezinárodního islamistického terorismu, Abdulláh Jusúf Azzam, se ve svých textech a projevech často odkazoval právě na knihy Ibn Nuháse.

Muslimští teologové v otázce džihádu zdůrazňují, že násilnou formu džihádu (džihád mečem) je oprávněn vyhlásit pouze znalec islámu či muslimský vládce. Stalo se tak například v případě sovětské invaze do Afghánistánu. Tehdy různí muslimští učenci vyhlásili náboženský edikt (fatvu), že je povinnosti muslimů jít do války proti sovětské invazi, nebo aspoň pomoci bojujícím muslimům v Afghánistánu. Obdobně někteří muslimští učenci vyhlásili džihád v případě občanských válek v Jugoslávii či v případě Čečenska. O izraelsko-palestinském konfliktu či amerických vojenských akcích nemluvě.

Skutečnost, že téma džihádu nemá jasné a pevné vymezení ve vnímání muslimů, je dokreslována faktem, že například pro muslimské aktivisty v Americe je džihád boj za ekologii a proti rasismu, zatímco pro některé muslimy v Afghánistánu je džihád boj proti americkým či českým vojákům. Paradoxně pro další je zase džihádem podpora vojáků USA v Afghánistánu. Všechny tyto džihády samozřejmě mají ospravedlnění od nějakého muslimského duchovního, což jen dokresluje absurdní situaci kolem vnímání významu džihádu samotnými muslimy.

Život pod Ceaușescem: Unikátní fotky Rumunska pod vládou komunistického diktátora.…
Michal Půr: Kádrování podle diplomky a mediální džihád, který se obrátí proti novinářům





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,530
21,710
28,440
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější