myslím že pokud má člověk vztah, fungující vztah plný důvěry, tak léčbu nepotřebuje, neboť ten vztah sám je léčbou, měl by být. Problém je ale u těchto lidí se zvýšenou vnímavostí v OBDOBÍ zvýšené citlivosti říct asertivně - smrdíš, jdi se umýt, nemluv na mě, dnes mě bolí hlava, nebo nemluv tak nahlas, kříčíš, aby se milovaná bytost nerozsypala. I muži mají totiž své dny, ale škody napáchané v tomto období bývají značné.

Deprese může mít taky spojitost s homosexualitou. Zjištěním že se mu líbí někteří lidé stejného pohlaví a strachu z reakce okolí, nebo spíš taky mlčení okolí, a taky že se mu můžou zárověň taky líbit někteří lidé opačného pohlaví, ale jenom někteří a z toho vyplývající zmatek. Problém je že v rámci odcizení světu a izolaci je problém aby se potkali ti NĚKTEŘÍ.

Pokud člověk žije sám, přijde do práce kde je u počítače sám, na společnou snídani radši nejde páč by musel poslouchat nadávání spolusedících, na což jsme tady v čechách obzvlášt dobří a jde se radši najíst sám, kde sní o přátelích s kterými by si mohl povídat o hudbě a umění a těšil se na společnou sklenici dobrého vína, tak by ani nemusel si lupnout ten prášek, po kterém bude štastný. Sám.

Děku­ji,dě­kuji,­děku­ji.Tak skvelý článek jsem již dlouho nečetla.Díky bohu netrpím "zatím" depresemi.Konečně někdo byl schopen popsat co se děje s lidmi ,kteří jsou nemocní a neoznačil je za líne blázny,kteří se jenom válí,jsou špinavý a nic je nezajíma.Málo kdo si z nás dokáže představit ,že svět je najednou šedivý,bez barev,bez špetky koření,slunce a radosti.Přeji všem lidem,kteří toto diagnózou trpí-aby v jejich životech opět svítilo slunce.