V čem tedy vlastně spočívá princip komunismu a jaké je jeho zdůvodnění? Komunistický princip je starý jako samotný svět. Ačkoli se formuluje jako princip teorie hospodářských vztahů, jedná se ve své podstatě spíše o morální, nežli ekonomický princip. V etice je tento cit totožný s citem solidarity a v sociologii s právem na život.Každý člověk svého narození a bytí, jako produkt společnosti a její nedělitelná část, má právo užívat přírodní bohatství a společenské statky, uspokojovat své potřeby a zabezpečovat si podmínky pro svoji existenci. Nikdo a kvůli ničemu nemůže být zbaven tohoto práva. Ale žádné právo nevylučuje povinnosti, rozumí se takové, které může člověk splnit. Z toho vyplývá formulace, že každý má plné a nezrušitelné právo uspokojovat své potřeby v sociálním bohatství, ale protože takové statky jako přírodní bohatství a výsledky lidské práce nejsou nevyčerpatelné, každý zdravý práceschopný člověk, který dosáhnul určitého věku, má povinnost vůči společnosti se zúčastňovat práce na vybudování těchto společenských statků v souladu se svými silami a schopnostmi. Komunismus je bezesporu jakožto morální princip nedostižně výše nejen v porovnání s počátečním obdobím soukromého vlastnictví výrobních prostředků a statků, ale i v porovnání s kolektivismem, protože pouze při úplném uskutečnění principu komunismu může být dosaženo rovnosti, ke které směřují i kolektivisté. Jako princip rozdělování společenských statků a pods*** sociálně-ekonomických vztahů, je komunismus nejen nejspravedlivější, ale i jediný rozumný princip.

To je pouhé nesouvislé propagandistické žvástání! Imperialismus zahubil na 500 milionů lidí, v tom počtu je i 100 milionů zahynuvších v obou světových válkách. Odstartování všeobecných jatek v roce 1914 odpovídá nutnosti světové buržoazie vyřešit krizi z nadprodukce, s níž byl kapitál konfrontován. Aby přežila své kontradikce, buržoazie musí rozdrtit proletariát. Podle svých potřeb valorizace musí fyzicky zlikvidovat nadbytečnou část proletariátu, a proto musí i zardousit jeho komunistický projekt zničení peněz a směny, který je jedinou alternativou ke kapitalistickému barbarství. Přechodem k onomu rozdrcení proletariátu buržoazií bude prvně Národní a svatá jednota, onen ošidný tlak, který se sociální demokracii daří prosazovat mezi proletáři a v každém národě, v jehož rámci jsou vykořisťováni, a zadruhé fyzická likvidace miliónů proletářů, kteří pak budou nuceni navzájem se vojensky konfrontovat v bitvách, které jsou pokračováním neustálé konkurence mezi různými kapitalistickými stranami, které se rozhodly dobýt tu či onu část světového trhu v podobě teritorií…Právě rozpory kapitalismu byly tehdy, tak jako obvykle, průsečíkem této války, kterou světová buržoazie dlouhé čtyři roky vedla proti proletariátu. Francouzský a anglický stát po staletí tvořily gigantické impérium, z nějž se jim dařilo čerpat obrovský prospěch, zatímco německý stát – coby v honbě za zisky plně expandující imperialismus – se držel uzavřený ve svých národních hranicích. Protože ve vzdálených koloniích již nemohla nalézt nová odbytiště, německá buržoazie se v odpověď na svoji potřebu expanze musela stáhnout na evropský kontinent. Protože válka je samotnou esencí této společnosti, protože kapitál nemůže přežít bez periodických válek a jeho životní cyklus se zakládá na postupné destrukci výrobních sil, je jedinou skutečnou, radikální a důslednou opozicí vůči válce pouze opozice revoluční. Jedině sociální revoluce definitivně skoncuje s válkou jednou provždy!