Je to nostalgická vzpomínka na mládí, ale bohužel prožité v hnusné době! Praha byla krásná i tehdy se všudypřítomnou ochranou proti padání omítky... Dnes je proti té době krásně opravená.
Tehdy jsme my, co jsme neměli nikdy šanci poznat kapitalistickou cizinu, jsme brali za dané, že tak to bude navždy a my v tom reálném socialismu umřeme.
Dnes naše děti procestovaly celý svět za své prostředky. Když jim došly peníze na druhé straně zeměkoule, našli si práci třeba jen na půl roku a zase pokračovaly dál. Závidím jim tu zkušenost ze světa, získanou znalost angličtiny a zážitky do konce života.

Vždy mě mrzí, když vidím nějaké fotografické dobové poklady a autor neudělá popisky. A ano, já jsem většinu poznala, (jsem letitá pražská příšera), ale co ti, kteří chtějí srovnávat dobu dříve a teď, jsou dost ochuzeni. Škoda. Informace o tom, že fotografoval nějaký bludný holanďan je v podstatě šumafuk.

Doprovodný text se vám opravdu povedl. Nebyl náhodou fotograf Amsterdamu ?

Ať se žilo jakkoli, mohl člověk vyjít večer na ulici bez obav, že ho přepadne banda lidí, co se příliš vystavují slunci, v kinech a divadlech se provozovala kultura a město nepůsobilo jako zeď plná reklamních poutačů. Dnes je Praha zavalená auty,podivnými "turisty" a bezdomovci. Rudé hvězdy,srpy a kladiva, ta už na budovách sice neuvidíte, ale nahradily je neméně odporné symboly dneška. Žil jsem v Praze jen 4 roky těsně před revolucí, ale v té dnešní bych nebyl ani den. To se týká všech našich velkých měst. Člověk si v nich nepřipadá, že je doma v Čechách. Už chápu ten drastický nárůst spotřeby antidepresiv.