k vlastnímu tělu. Můj otec zemřel úplně zbytečně na rakovinu, která je dobře léčitelná - potíže měl dobrých dvacet let, ale k lékaři ho nikdo nedostal. Když jsme ho tam konečně doslova dokopali (i tehdy se nám snažil před nemocnicí vykličkovat z auta), bylo už pozdě. Podobně se chová můj exchoť i manžel mé matky. Pánové totiž mají panický strach z doktorů a tak markýrují,že jsou nad věcí, jako "chlapáci". A stravovací návyky mají také otřesné (speciálně starší generace) - bůček, ovar, vepřové, knedlíky a téměř žádné ovoce a nedej bože zelenina. Taky bych k tomu přičetla často těžkou fyzickou práci a špatné pracovní podmínky i stres z toho, že musí uživit rodinu (ačkoliv ten mají dnes i mnohé ženy, zejména ty rozvedené).