Mám takový letitý zvyk vůbec neposlouchat co babiš říká.
Čtu zprávy, kde je občasný souhrn jeho nesmyslných demagogických výlevů, ale v podstatě je to už jen nedělní chvilka poezie z dob mého mládí, kde se vytvářel umělý pocit pohody.
U babiše je tomu tak nějak podobně, jen pohoda tu není přítomna.
On vlastně nenávidí vše. Na vše útočí, občas se pochválí a všechno ví nejlépe úplně stejně, jako jako kamarád trump.
V jejich věku je většinou lepší zajít do parku, nakrmit pár zvířátek a duševní pohoda v srdci těchto přetěžovaných lidí za zenitem se musí zákonitě zlepšit.👌
Babiš přestává být normální a i kdyz už není schopen sebereflexe, cítím z jeho gest urputnou snahu ještě něco zvrátit.
Jenže ono to nejde a strach v jeho případě je všudypřitomný.
Strach o moc, strach ze smrti, strach ze ztráty.
Pohled do tváře už podepisuje všechny atributy stárnutí jak fyzického, tak především duševního.
Lépe už mu bylo a je to pryč.
Já jsem tvé stáří, pozvi mě dál se zpívá jedné písni s hercem Kemrem.
Ani Kemr to tehdá nemusel hrát neb jeho čas přišel.
Kemr byl však člověk úžasně lidský, kdežto Babiš je zcela nelidský a o to hůř se mu bude odcházet s pocitem prohry.
Vladimír Šťastný
0
@Pavel Nyklíček
Nyklíčku, neylíhl jsi se tady ze stejného kindrvajíčka jako věštkyně Džamila?
Já jen že tvé věštby jsou stejně marné, jako ty její.
Pavel Nyklíček
0
@Vladimír Šťastný
Čas je to co babiš nemá a čas je to co ho utne.
Dříve nebo později k tomu dojde.
Smrt jako taková je v pohodě, ale čekání na ni v jeho případě je vždy u boháčů těžší. Vždy.
Vladimír Šťastný
0
Tak jednomu blbcovi vynesla zmínka o "závětrných elektrárnách" místo v evropské komisi....
Uživatel_5700993
0
myslím, že Turek nemá ani tušení, co je to yperit a fosgen, klidně by řekl, že v metru našel jadernou pumu...
Uživatel_6388653
1
vy ste tam za partiju!! fuj! samé bla bla bla! hoši!
Pavel Nyklíček
0
@Uživatel_6388653
Zkus si prosím někdy po sobě něco přečíst, ať se zasměješ i ty.
Čtu zprávy, kde je občasný souhrn jeho nesmyslných demagogických výlevů, ale v podstatě je to už jen nedělní chvilka poezie z dob mého mládí, kde se vytvářel umělý pocit pohody.
U babiše je tomu tak nějak podobně, jen pohoda tu není přítomna.
On vlastně nenávidí vše. Na vše útočí, občas se pochválí a všechno ví nejlépe úplně stejně, jako jako kamarád trump.
V jejich věku je většinou lepší zajít do parku, nakrmit pár zvířátek a duševní pohoda v srdci těchto přetěžovaných lidí za zenitem se musí zákonitě zlepšit.👌
Babiš přestává být normální a i kdyz už není schopen sebereflexe, cítím z jeho gest urputnou snahu ještě něco zvrátit.
Jenže ono to nejde a strach v jeho případě je všudypřitomný.
Strach o moc, strach ze smrti, strach ze ztráty.
Pohled do tváře už podepisuje všechny atributy stárnutí jak fyzického, tak především duševního.
Lépe už mu bylo a je to pryč.
Já jsem tvé stáří, pozvi mě dál se zpívá jedné písni s hercem Kemrem.
Ani Kemr to tehdá nemusel hrát neb jeho čas přišel.
Kemr byl však člověk úžasně lidský, kdežto Babiš je zcela nelidský a o to hůř se mu bude odcházet s pocitem prohry.
Nyklíčku, neylíhl jsi se tady ze stejného kindrvajíčka jako věštkyně Džamila?
Já jen že tvé věštby jsou stejně marné, jako ty její.
Čas je to co babiš nemá a čas je to co ho utne.
Dříve nebo později k tomu dojde.
Smrt jako taková je v pohodě, ale čekání na ni v jeho případě je vždy u boháčů těžší. Vždy.