Ano, mohl: když jsem se po 30 létech vrátil do Čech a viděl rozdíl mezi Čechy a ostatními národy, napadlo mě, že rčení o "malém českém člověku" je naprosto na místě. tedy - naprostý nedostatek pokusit se objektivně dívat na věci. Cokoli se ve světě stane, posuzují Čeči pouze ze svého hlediska a stanoviska a nikdy se nesnaží vzít v potaz jiné důvody. Z toho pramení, že Češi se buď nerealisticky vynáší nad ostatní a nebo, na straně druhé, že se zbytečně zatracují. Na každý pád ale, nenesou nikdy za nic odpovědnost. Vždy je vinen někdo jiný. Naši zrádní spojenci, západ východ, loupeživí Germáni, prostě my jsme ti chudáci. To se promítá i do života jednotlivců. Nikdo neřekne, že se mu daří dobře. I kdyby vše, včetně platu klapalo, bude si dělat starosti o nějakého, jemu neznámého, důchodce, kterému se zcela určitě vede špatně a tudíž ani on sám na tom není dobře. V zemích, kde jsem žil, jsem slyšel věta jako - kdo pracuje, má se slušně, nebo na moje "musím do práce" mi bylo odpovězeno - "nemusíš, smíš". Hodinové i delší cesty do práce, normální. Dovedete si podobné věci představit u nás? A tak bych mohl psát hodiny.

Představte si, že dovedu. To jste mne ovšem zdrtil, protože podle Vašeho rozboru nejspíš nejsem Čech!
Mimochodem, a nemyslíte, že Vaše věta: "...bude si dělat starosti o nějakého, jemu neznámého..." pasuje právě krásně na "starosti" pana Bucherta o sl. Kvitovou?