Kandidáti na předsedu Senátu Jiří Růžička (ODS) a Miloš Vystrčil (TOP 09 a STAN)

Kandidáti na předsedu Senátu Jiří Růžička (ODS) a Miloš Vystrčil (TOP 09 a STAN) Zdroj: ČTK / Ondřej Deml

Senátoři ve středu zvolí nového předsedu horní komory, adepty jsou Vystrčil a Růžička

Senát ve středu rozhodne o tom, kdo se stane jeho novým předsedou po zesnulém Jaroslavu Kuberovi (ODS). Adepty jsou předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil a nynější první místopředseda horní komory Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN). Za favorita je pokládán Vystrčil, kterému podporu vyjádřili zástupci KDU-ČSL a ANO. Senátoři budou předsedu volit v tajné volbě, a proto podle předsedy senátorů STAN Petra Holečka výsledek není předem dán.

Místo v čele Senátu připadlo ODS po předloňských senátních volbách, po nichž kluby občanských demokratů a Starostů měly po 18 členech. Od obsazení křesla předsedy horní komory se pak odvíjelo i další povolební uspořádání Senátu. Právě kvůli tomu se nyní rozhodli podpořit Vystrčila představitelé KDU-ČSL a ANO.

Senátoři STAN se rozhodli nominovat Růžičku jako aktuálně nejsilnější frakce s 19 členy. Klub posílil díky loňskému vítězství Davida Smoljaka (za STAN) v doplňovacích senátních volbách v Praze. "Pociťovali jsme právo nejsilnějšího klubu nominovat svého kandidáta," uvedl již dříve Holeček.

ODS má i po Kuberově úmrtí v klubu 18 senátorů, protože do něj minulý týden vstoupila Jitka Chalánková (nezávislá), která do té doby v žádné z frakcí nebyla. Klub KDU-ČSL a nezávislých má 15 členů, klub ANO sedm členů. Spolu s klubem ODS sdružují tyto frakce dohromady polovinu všech senátorů, jichž je nyní 80. Kuberův nástupce v Senátu za Teplicko vzejde až z doplňovacích senátních voleb, jejichž první kolo bude na konci března.

Sociálních demokratů je v Senátu 13, početně nejmenší je šestičlenný Klub pro liberální demokracii - Senátor 21. Dva senátoři, Pavel Fischer (nezávislý) a Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz), nejsou členy žádného klubu.

Kubera zemřel náhle 20. ledna, bylo mu 72 let. Jeho nástupce v čele Senátu bude vést horní komoru do podzimních senátních voleb, v nichž se třetina členů horní komory obmění. Na základě upraveného povolebního rozložení sil v Senátu si pak jeho členové před koncem roku vyberou nové vedení.