Ve čtvrtek 10. října přihlíželo 3 500 Íránek tomu, jak jejich tým porazil kambodžského soupeře. Po čtyřech dekádách se dostaly na teheránský stadion, aniž by se musely převlékat za muže. Tři a půl tisíce sedadel, které byly ženám postoupeny, však tvořilo pouhých 5 % z celého stadionu. Íránky navíc byly obklopeny policisty a v přísné separaci od mužského obecenstva. Uvolnění navíc musela předcházet smrt mladé fanynky.
Na kvalifikační zápas Světového poháru FIFA mezi Íránem a Kambodžou bylo uvolněno 3 500 lístků pro ženské divačky. Nadšené ženy zahalené do íránských barev přihlížely fenomenálnímu vítězství 14:0 nad Kambodžou. „Jsme moc šťastné, že konečně můžeme na stadion. Je to výjimečný pocit, alespoň pro mě. Je za tím 22 nebo 23 let lítosti,“ říká devětadvacetiletá Zahra Pashaei, která pracuje jako zdravotní sestra.
Radost z posunu vyjádřil také ředitel FIFA. „Více než kdykoliv předtím směřuje FIFA k budoucnosti, v níž budou moci všechny ženy a dívky, které si to přejí, bezpečně na fotbal,“ tvrdí prezident asociace Gianni Infantino. Radovali se také někteří liberální muži. Třeba zástupce pro sport městské rady Teheránu Farzad Radboy napsal na svůj Twitter: „Koupil jsem lístky pro svou matku a ženu. Budu hlídat naši 10měsíční dceru, aby si mohly zápas naplno užít.“
Uvolnění si vyžádalo život
Revoluce na poli sportu však nepřišla po čtyřech dekádách jen tak. Mimo jiné stála život 29letou ženu Sarah Chodajárí, která se „nelegálně“ účastnila zápasu, i když zákaz není v íránské legislativě explicitně uveden. Chodajárí se pokusila na utkání dostat přestrojená za muže, ochranka ji však odhalila. „Otevřeně spáchala hříšný čin tím, že se objevila na veřejnosti bez hidžábu,“ zněla její obžaloba. Mladá žena, která měla být odsouzena, se polila benzínem a demonstrativně se podpálila. Na sociálních sítích je nyní označovaná jako „Modrá dívka“ podle barvy dresu jejího oblíbeného domácího týmu Esteghlal.
Až tato událost vzbudila pozornost médií a organizací na ochranu lidských práv jako Amnesty International. Lidskoprávní organizace začaly tlačit na asociaci FIFA a ta zprostředkovaně na Írán. Pohrozila zemi, že pokud nepovolí ženám vstup na zápasy, bude jí znemožněna účast na Světovém šampionátu.
Mezi ženami a muži muselo být 200 metrů
Možnosti žen jsou však stále velmi omezené. Nejen že nebylo ženám vyhrazeno více než 3 500 lístků (které se rozprodaly asi během hodiny), ale zatím nemohou na jiné než mezinárodní utkání. Pár tisícovek žen navíc bylo hlídáno 150 ozbrojenými policisty a musely být vzdáleny alespoň 200 metrů od mužských diváků. Krom toho se zatím neuvažuje, že by ženy mohly navštěvovat i jiné „mužské“ sporty. Na druhou stranu je velký posun, že velmi konzervativní íránská televize zabrala jásající ženy, a dokonce okomentovala jejich účast.
Ženy, ale i někteří liberální muži požadovali, aby bylo na zápasy připuštěno větší množství žen než 5 %. Mnozí dávali svůj názor najevo na sociálních sítích pod hastagem #WakeupFIFA. Pětiprocentní kvótu považují za diskriminační a v rozporu se stanovami fotbalové federace, kde ve článku 4 stojí, že diskriminace žen je přísně zakázána a trestá se suspenzí či vyloučením. FIFA se však ohradila, že na Íránu žádala pouze připuštění žen bez bližších požadavků.
Podle Amnesty International bylo uvolnění několika lístků pro ženy jen „cynickým gestem pro zajištění publicity a očištění“ po sebeupálení fotbalové nadšenkyně. „Namísto polovičatých kroků by měly íránské autority zrušit veškeré restrikce týkající se žen, které chtějí chodit na fotbal, včetně domácí ligy,“ prohlásil Philip Luther z Amnesty International, který se zaměřuje na problematiku středního východu a Afriky.
Fotbalové dresy příliš odhalují
Proti jsou pochopitelně konzervativci a íránští klerikové, včetně ajatolláha Šírázího, podle nějž není vhodné, aby se na veřejnosti mísila pohlaví a také aby ženy sledovaly sportovce v dresech, které toho prý příliš mnoho odhalují. Asi 50 ortodoxních muslimů také protestovalo před íránským parlamentem. Konzervativní list Kayhan uvedl, že toto „nelogické“ rozhodnutí ohrozí důstojnost žen a odvede jejich pozornost od důležitějších věcí, jako jsou mateřské povinnosti.
Írán je v současnosti jedinou zemí na světě, která znemožňuje ženám, aby přihlížely mužským sportovním utkáním. Nedávno obdobné omezení zrušila Sýrie. Loni se mohla hrstka Íránek zúčastnit zápasu jen na zvláštní pozvání, některé ženy, jako například upálená Chodajárí, se převlékaly za muže.
Omezující opatření byla zavedena po Íránské islámské revoluci v roce 1979, od té doby je země konzervativní teokracií. Snahu o světské reformy zastavila hospodářská krize, která začala v 60. letech a přispěla k růstu opozičních ortodoxních nálad.
