Studentka Tereza Novotna založila internetovou výzvu Jízdné pro hospic

Studentka Tereza Novotna založila internetovou výzvu Jízdné pro hospic Zdroj: Lukáš Vrba, archív

Jízdné pro hospic: Ostudnou chybu vlády se snaží napravit mladá studentka

Ministryně Maláčová a Schillerová vytáhly počátkem června králíka v podobě 2,5 miliardy z klobouku zvaného rozpočet České republiky. Tenhle „magický trik“ měl zalepit díru, která by mohla být fatální pro mnohé provozovatele sociálních služeb. Záhy se ukázalo, že králík je jen papírový.

Alarmující situace vyprovokovala k činu čtyřiadvacetiletou studentku Filozofické fakulty Jihočeské univerzity Terezu Novotnou. Založila internetovou výzvu Jízdné pro hospic, ve které apeluje (nejen) na studenty, aby jízdné ušetřené díky šestimiliardovému králíkovi, kterého z klobouku s velkou pompou loni v září vytáhl Andrej Babiš, darovali prachatickému Hospici sv. Jana Nepomuka Neumanna. Tomu v důsledku podfinancování sociálního sektoru hrozilo, že bude muset začít propouštět zaměstnance.

Internetová sbírka Jízdné pro hospic není Tereziným prvním altruistickým počinem. První sbírku – rovněž pro hospic sv. Jana Nepomuka Neumanna -  pořádala loni v říjnu, v rámci oslavy svých 24. narozenin. Inspirovala ji podobná akce fotografa Tomáše Třeštíka, kterému se o pár měsíců dříve povedl husarský kousek. Prostřednictvím webu darujme.cz vybral pro organizaci Asistence 528 000 korun – o 10560 % víc než si původně předsevzal. Virtuálního panáka si s ním tehdy  dalo 1771 lidí. Tereze se tehdy podařilo vybrat 15 723 korun, které hospic použil na nákup nových televizorů pro pacienty.

„Mým přáním bylo pacienty trochu rozmazlit, dát jim něco nadstandardního. Když jsem pak viděla reportáž Miliardy sem, miliardy tam, odvysílanou pořadem České televize 168 hodin  přímo z tohoto hospicu - jak špatná teď situace je, a že jde v podstatě o existenční záležitost - nenechalo mě to chladnou. Vlastně mě to dost naštvalo a hned jsem se rozhodla založit novou sbírku, kterou jsem rozeslala všude možně po Facebooku. Moc děkuji každému jednotlivci, kdo pomohl tuto iniciativu rozšířit. Cílem bylo vytvořit pozitivní výzvu, která dokáže tu špatnou situaci alespoň trochu zvrátit. Nejedná se o žádnou antikampaň nebo účelové rozsévání nenávisti vůči vládě a Andreji Babišovi. Jde jen a jen o reakci na reálný stav, ve kterém se Česká republika momentálně nachází,“ vysvětluje Tereza Novotná.

„Sbírku jsem nazvala Jízdné pro hospic, protože slevy na jízdné, které dostávají studenti a senioři, jsou v podstatě jakýmsi darem od státu, se kterým pak můžeme naložit, jak chceme. A když chybí nemalé peníze v sociálních službách, je příhodné dát alespoň malou část těchto peněz tam, kde jsou potřeba přeci jen o dost více. Hospic může jednou potřebovat každý z nás a k čemu mi bude, když budu mít vyšší důchod, když se o mě pak ve chvíli nouze nebude mít kdo starat?“ dodává.

Hospic sv. Jana Nepomuka Neumanna si vybrala proto, že jako rodačka z Prachatic jeho činnost sleduje už od založení, zná několik členů personálu a především s ním má osobní rodinnou zkušenost. V roce 2014 v něm strávil několik týdnů její dědeček. Celá její rodina je dodnes hospicu vděčná za láskyplnou péči a komfort, kterého se mu zde dostalo.

Hranice sbírky Jízdné pro hospic je stanovena na 150 000 korun. Je však možné ji libovolně přesáhnout. Sbírka potrvá do konce roku. I díky nedávné medializaci na webu Českého rozhlasu se zatím podařilo vybrat 78 800 korun. „Tuto konečnou částku považuji za dostatečně ambiciózní, ale zároveň reálnou,“ poznamenává Tereza Novotná. Každý může přispět libovolnou částkou, peníze putují rovnou na účet hospice.

Terezinu iniciativu pozitivně kvituje i ředitel hospice Robert Huneš. Přes materiální ráz pomoci oceňuje hlavně její pevné morální základy: „Slečna Tereza Novotná je pro mě důkazem, že mladá generace je lepší, než ta starší, která ji mnohdy odsuzuje. Bude-li (a je!) v naší zemi více takovýchto ušlechtilých mladých lidí, kteří jednou převezmou odpovědnost za své rodiny i za ovlivňování věcí veřejných, pak nás čeká dobrá budoucnost.

Aktivita Terezy Novotné mobilizuje vstřícnost a odpovědnost u řady dalších lidí, kteří se ke sbírce připojují. Tam kde stát selhává, může nastoupit buď cynismus, anebo spoluodpovědnost, altruismus a oběť ve prospěch druhých. Uvedená iniciativa vzbudila v lidech to druhé. Další skvělá zpráva.“

Pokud by se podařilo vybrat celých 150 000 korun, pořídila by se za ně čtyři plně automatizovaná polohovací lůžka. Pokud ale nebudou navýšeny dotace, což přes ujištění vlády stále reálně hrozí, půjdou peníze na prosté udržení provozu, aby mohl hospic uhradit platby za energie a výplaty zaměstnancům.

„Na rok 2019 chybějí pro sociální služby minimálně 2 mld. Kč. Z tohoto minima bude údajně k dispozici polovina. Onu druhou polovinu z fondů EU vnímám jako virtuální realitu. Důvodem je zkušenost s fungováním unijních dotací, která je pro tyto účely obtížně využitelná a již vůbec ne letos, tedy v čase, kdy je prostředků akutně potřeba,“ nedělá si iluze ředitel hospice.

Krize podle něj zažehnána ani zdaleka není: „Uvedená miliarda částečně tlumí akutní ohrožení péčových služeb. Hraje se spíše o to, kolik ještě lidé v pomáhajících profesích snesou ústrků na úkor zbytečných výdajů jinde… Skutečná krize trvá a předpokládám, že se bude vyhrocovat. Totiž krize smyslu státu. V civilizované zemi se věci mají tak, že nejdříve stát zajistí péči o nejslabší ve společnosti. Ve zkratce se jedná o děti, staré a nemocné. Co zbude, se pak deponuje na přezbrojení armády, na rozšiřování dopravní infrastruktury, či jiné investice.

V České republice je to obráceně. Nejdříve se saturují nikoli nezbytné výdaje, rozdají se kupř. miliardové dotace na jízdné, po kterých nikdo nevolal ani jich není objektivně třeba, zruší se karenční doba u nemocenské, která se osvědčila a byla účinným nástrojem proti nadměrné fluktuaci, či se zrušily poplatky za návštěvu lékaře, jež byly již celospolečensky akceptovány a prokazatelně vedly k úsporám v systému, aniž by byla narušena solidarita se slabými. To vše stojí obrovské prostředky a ty pak jinde scházejí. Třeba v péči o umírající. Takže krize trvá a bude se spíše prohlubovat,“ varuje Robert Huneš.

V Hospici sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích každý rok v důstojných podmínkách, v atmosféře klidu, citlivého respektu, vstřícné podpory a lidskosti dokončí svoji životní pouť přibližně 300 pacientů. Hospic získává peníze na provoz od pojišťoven, klientů, z dotací a darů.

Na sbírku Jízdné pro hospic můžete přispět zde >>>

„Na výši příspěvku absolutně nezáleží, každá koruna se počítá a každá koruna bude zdrojem radosti. Nejste-li studentem a nepobíráte momentálně od státu žádný benefit, je váš příspěvek možná ještě o trochu cennější,“ dodává Tereza Novotná s tím, že její iniciativa může posloužit i jako inspirace pro někoho dalšího.