Job-hopping: Zůstat u jednoho zaměstnavatele déle než dva roky? Nereálné, myslí si pětina lidí | Reflex.cz
nahoru

Job-hopping: Zůstat u jednoho zaměstnavatele déle než dva roky? Nereálné, myslí si pětina lidí

red2. března 2019 • 14:10
Nuda v práci vede k job-hoppingu
Nuda v práci vede k job-hoppingu
• foto: 
istock.com

Pod pojmem job-hopping se skrývá časté střídání zaměstnání. Mezi mladšími ročníky jde o velký fenomén, často zůstávají u jednoho zaměstnavatele pouze jediný rok, pětina lidí dokonce pokládá za nerealistické, aby u jedné firmy zůstali déle než dva roky. Ke střídání práce mladší lidi motivuje frustrace a nuda.

Pro firmy je časté střídání zaměstnanců samozřejmě komplikace. V současné době tento fenomén ještě umocňuje situace na trhu práce, kdy zaměstnanců je zásadní nedostatek. Pro firmy je tedy velkou výzvou nejen najít kvalifikované zaměstnance, ale zároveň si je i udržet. Doby, kdy lidé setrvali u jednoho zaměstnavatele celou svou pracovní kariéru či alespoň její většinu, jsou nenávratně pryč.

Časté střídání zaměstnavatele začíná být standard, přirozená součást kariéry. Portál CV-Library v průzkumu z roku 2017 zjistil, že 74 procent pracovníků je toho názoru, že se v posledních letech stal job-hopping společensky přijatelnější. Mezi osmnáctiletými si to myslí téměř devět z deseti lidí. Zhruba 47 procent lidí myslí, že je v pořádku změnit zaměstnání po necelém roce, v kategorii 18 až 24 let to bylo dokonce 65 procent.

Podle dalších studií téměř třetina zaměstnanců předpokládá, že za svou kariéru vystřídá deset pracovních pozic a asi pětina považuje za nerealistické, aby od svých pracovníků zaměstnavatelé očekávali, že u nich setrvají déle než dva roky.

Herečka Stárková: Užívám si své tělo, Most! není Dallas a má jasný konec. Rasistům…

Typické pro mileniály

Fenomén job-hoppingu je silně patrný mezi generací takzvaných mileniálů. Kupříkladu průzkum portálu CareerBuilder odhalil, že do svých 35 let celá čtvrtina mileniálů změní své zaměstnání hned pětkrát. „Pro toto chování je hned několik důvodů. Často se uvádí, že mileniálové zkrátka touží vyzkoušet si co nejvíce činností a zdokonalovat se v mnoha kompetencích. V tuzemsku je navíc v současné době poměrně snadné najít novou pozici, a tak se často stává, že mladí lidé po prvním náznaku nespokojenosti se stávajícím stavem své kariéry volí to nejsnadnější řešení: zkusit své štěstí jinde,“ říká Jiří Jemelka, ředitel společnosti J.I.P. pro firmy.

Časté střídání zaměstnavatelů však navzdory mnoha zprávám o nestálosti mileniálů není jen výsadou mladších generací. Podle loňského průzkumu amerického ministerstva práce lidé narození mezi lety 1957 a 1964 od svých 18 do 48 let změnili zaměstnání v průměru 11,7krát. Více než čtvrtina z nich pak vykázala dokonce 15 a více pracovních pozic.

Hra o trůny: 20 postav na zabití aneb Originální charakteristika hlavních postav…

O odchodu rozhodují frustrace a nuda

Nespokojenost v práci je často způsobena frustrací či nudou. Studie firmy Staples tvrdí, že ve svém zaměstnání je frustrováno 97 procent lidí. Čtvrtina se poté přiznává, že když se nudí, prohlížejí si pracovní nabídky. Téměř devět z deseti respondentů prohlásilo, že o změně zaměstnání přemýšlejí pravidelně. I když ale následně práci změní, celých 37 procent lidí se na nové pozici začne po méně než půl roce cítit znuděně a frustrovaně znovu.

„Důvodů může být opět mnoho. Řada lidí si kupříkladu nevolí své zaměstnání na základě upřímného zájmu o danou oblast, ale podle finančního ohodnocení, společenské prestiže, reputace dané firmy nebo oboru či proto, že v dané firmě pracují jejich přátelé. Mladí lidé také například chtějí, aby jejich práce byla užitečná, měla cíl a nejlépe i nějaký sociální či ekologický přesah. Též chtějí vidět reálné dopady své činnosti, ale to se jim bohužel málokdy splní,“ vysvětluje Jemelka a dodává, že další roli poté hrají i zkreslené představy o tom, co daná pracovní pozice zahrnuje a vyžaduje.

Firmy by tedy měly počítat s tím, že je do budoucna bude stát mnoho úsilí udržet si stabilní a dlouhodobou zaměstnaneckou základnu. Nepůjde totiž jen o to nabídnout slušný výdělek, ale především o to udržet své pracovníky motivované a zapojené. K tomu může významně přispět například jasná vize a mise společnosti, která bude kvalitně interně komunikována, přičemž bude kladen důraz na hmatatelné výsledky a dopady činnosti firmy, nebo také přijetí a budování principů společensky odpovědné firmy (CSR), což zajistí onen zmiňovaný sociální a ekologický přesah. V neposlední řadě je pak důležité, aby zaměstnavatel uměl své zaměstnance náležitě ocenit – a to nejen finančně – a poskytl jim dobré příležitosti pro rozvoj jejich dovedností a kariérní růst.

Jaime Lannister, králokat i milenec vlastní sestry. Podívejte se na další role herce ze…
Ekonomka Zamrazilová: Bojím se obrovské síly důchodců. Nespoléhejte na stát a kupujte byty

red




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,650
22,520
29,600
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější