Cédéčko s daty o bankovních klientech švýcarských bank, které před lety způsobilo poprask

Cédéčko s daty o bankovních klientech švýcarských bank, které před lety způsobilo poprask Zdroj: ČTK/PICTURE ALLIANCE/Rolf W. Hapke / CHROMORANGE

Daňové úniky už ve Švýcarsku neschovají ani Češi. Švýcaři začali sdílet informace o účtech s cizinou

Jeden ze svatých grálů světového finančnictví, pověstné švýcarské bankovní tajemství, které využívalo i mnoho movitých Čechů, je minulostí. V rámci mezinárodní úmluvy o „Automatické výměně bankovních informací“, začala švýcarská Federální daňová správa sdílet data z účtů s partnery ze zahraničí. Kromě jiného i s Českou republikou. Cílem je zabránit daňovým únikům.

Dohoda vstoupila v platnost v lednu 2017 a země helvetského kříže k ní přistoupila poté, co se režim švýcarského bankovního tajemství dostal pod obrovský tlak zejména od roku 2008, kdy americká FBI začala vyšetřovat miliardové daňové úniky a účty, které byly vedeny kromě jiného ve švýcarské bance UBS. V případě zločinu nemohlo tajemství jako prvek ochrany klienta dále vydržet.

Jako součást své první výměny dat předalo Švýcarsko podrobnosti o účtech u 7000 finančních institucí partnerům z Evropské unie a devíti dalším partnerským územím, kromě jiného Austrálii, Kanadě, Jižní Koreji, Japonsku či Norsku.

Sdílená data zahrnují identifikační údaje, účetní a finanční informace - včetně názvu, adresy, státu odkud klient pochází a daňového identifikačního čísla - stejně jako informace o dotyčné finanční instituci, zůstatku na účtu a kapitálových výnosů.

Anonymita před veřejností zůstává

„Systém má sloužit k tomu, aby úřady mohly ověřit, zda poplatníci správně deklarovali své finanční účty v zahraničí ve svých daňových přiznáních,“ uvedla podle webu The Local ve svém prohlášení švýcarská federální vláda. Na oplátku dostanou Švýcaři přístup k údajům z milionů účtů ze zahraničí. Ze zemí Evropské unie nejsou v systému Rumunsko a Kypr, které nesplňují požadavky na bezpečnost a důvěryhodnost dat.

Automatická výměna sdílení dat probíhá jednou ročně. Příklad: Německo dostane každý rok od Česka informace o účtech svých občanů u nás a opačně.

Nadále je ale zajištěna anonymita majitelů účtů před veřejností, protože automaticky vyměněné údaje by se měly používat pouze ve snaze o správný výběr daní.