"Z pověření Kongregace pro biskupy je mi ctí Vám oznámit, že Svatý otec přijal Vaši rezignaci na úřad pražského arcibiskupa a vyzývá Vás, abyste pokračoval ve svém úřadu 'donec aliter provideatur' (dokud nebude stanoveno jinak)," stojí v dopise z Vatikánu.
Generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl v reakci na papežovo rozhodnutí na twitteru uvedl, že se těší na další spolupráci. Vyjádření kardinála Duky a pražského arcibiskupství ČTK zjišťuje. Jestli by chtěl odstoupit, či zůstat ve funkci, Duka před podáním rezignace neřekl. Zásadní rozhodnutí a strategické koncepční změny ale už v poslední době nečinil.
Kritika
Duka občas sklízí kritiku zejména od mladších věřících za podle nich příliš velký příklon k některým politickým představitelům. Měl blízko k exprezidentovi Václavu Klausovi, dlouhodobě dobré vztahy má i s prezidentem Milošem Zemanem, nedávno mu jako jeden z mála představitelů české katolické církve blahopřál ke znovuzvolení.
Zeman naproti tomu v březnu napsal papeži Františkovi dopis s žádostí, aby mandát Dukovi prodloužil. Reagoval tak na protesty několika katolíků, kteří hlavu katolické církve žádali, aby se pražským arcibiskupem stal někdo jiný. Křesťanským aktivistům vadí údajný příklon Duky k nacionalismu a krajní pravici. Za kardinála se ale mimo jiné postavilo několik českých politiků a Konfederace politických vězňů ČR. Další petici s 3000 podpisy na Dukovu podporu předali její iniciátoři kardinálovi po mši, kterou Duka v dubnu sloužil v katedrále sv. Víta u příležitosti repatriace ostatků kardinála Josefa Berana.
Biskupové ale často přesluhují i po 75. roce věku. Dukovu předchůdci kardinálu Miloslavu Vlkovi papež Benedikt XVI. mandát v roce 2007 prodloužil o dva roky a kardinál František Tomášek byl ve funkci do svých téměř 92 let.
